čtvrtek 28. února 2013

Podstatné změny v exekucích

Dne 26.11. 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, která v sobě obsahuje i změnu zákona č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, tzv. exekuční řád.

Jednou z hlavních změn, které novela přináší je, že k provedení exekuce už exekutor nebude muset vždy čekat na pověření soudu, ale v některých případech rozhodnou sami exekutoři pouze pod dohledem soudu. Soud bude muset nadále rozhodovat např. ve věcech bydlení, jako je vykázání ze společného obydlí či vyklizení bytu s náhradou, a také ve věcech týkajících se nezletilých dětí.

Exekuce se budou v případě jedné osoby spojovat, dlužník tedy zaplatí jen náklady na jedno řízení. Dále se novelou zavádí tzv. předžalobní výzva, kterou musí být dlužník upozorněn na existenci dluhu dřív, než se bude projednávat u soudu. Měnit se bude i způsob provádění exekucí. Pokud o to budou požádáni, budou muset exekutoři z průběhu exekuce movitých věcí pořídit obrazový záznam.

Věřitelé získají větší šanci na uspokojení svých pohledávek. Nově totiž bude možné dražit např. členská práva v bytových družstvech. Dosud se družstevní byty prodávaly za hodnotu vypořádacího podílu dlužníka, šlo tak většinou o maximálně desetitisícové částky. Nově se budou družstevní byty dražit za tržní ceny. Dražit bude možné také pohledávky a obchodní podíl. Novým způsobem exekuce bude také správa nemovitosti, kterou nebude vždy nutné prodávat, ale bude možné získat exekuční prostředky ze zisků z nájmu nemovitosti.

Současně s přesouvá i sídlo Exekutorské komory z Brna do Prahy.

Novela nabude účinnosti dne 1.1.2013

Náhrada nákladů řízení při vymáhání drobných pohledávek

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.3.2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011

Ústavní soud se opět vyjádřil k problematice výše náhrady nákladů řízení při vymáhání tzv. bagatelních pohledávek, tedy ve sporech o peněžité plnění do 10.000,- Kč, které byly zahájeny tzv. formulářovou žalobou, tedy návrhem na vydání platebního rozkazu.

Ústavní soud zformuloval názor, že pokud jde o řízení v tzv. bagatelní věci, jež bylo zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů), pak s ohledem na nutnost dodržení principu proporcionality (přiměřenosti) mezi výší vymáhané částky a náhrady nákladů, je spravedlivé, aby výše odměny za zastupování žalobce advokátem byla určena jen ve výši vymáhané částky.

Ústavní soud podotkl, že s ohledem na naléhavost a závažnost dopadů řešené právní otázky je ospravedlnitelné, aby nosné důvody tohoto nálezu byly aplikovány ve všech dosud pravomocně neskončených řízeních. S ohledem na skutečnost, že Ústavní soud rozhodl nálezem, který je závazný pro všechny osoby a orgány, mají povinnost se jím řídit i všechny obecné soudy rozhodující takové spory.

pondělí 25. února 2013

Novela zákoníku práce

Na začátku prosince 2011 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena velmi důležitá novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se o novelu, která posílí pozici zaměstnavatele. Cílem novely zákoníku práce je zpružnit pracovněprávní vztahy za účelem zvýšení motivace zaměstnavatelů pro vytváření nových pracovních míst.

Nový §1a, který obsahuje základní zásady pracovněprávních vztahů. Jedná se o následující zásady:

  1. Zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance
  2. Uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce
  3. Spravedlivé odměňování zaměstnance
  4. Řádný výkon práce zaměstnance v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele

Tyto zásady mají být interpretačními pravidly pro aplikaci právních norem zákoníku práce.

Nově je do zákoníku práce vložen § 4, který reaguje na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 116/2008 Sb., a výslovně stanovuje, že občanský zákoník je subsidiárním právním předpisem k zákoníku práce. Nový § 4a uvádí, kdy se nepoužije občanskoprávní úprava na pracovně právní vztahy, jedná se o smlouvu ve prospěch třetího, zadržovací právo, vymíněné odstoupení od smlouvy, ustanovení o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a postoupení pohledávky.

V § 19 jsou obsaženy výjimky z relativní neplatnosti a stanovuje se, kdy bude právní úkon absolutně neplatný, jedná se o následující právní úkony, které nebyly učiněny svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, dále pokud je učinila osoba nezpůsobilá k právním úkonům, plnění je od počátku nemožné, úkony, jenž odporuje zákonu či jej obchází, odporuje dobrým mravům, úkony, kterými se zaměstnanec předem vzdává svých práv, pokud k tomuto úkonu neudělil souhlas příslušný orgán a ZP tento souhlas vyžaduje.

V § 34 odst. 2 až 4 je upravena nová možnost odstoupení od pracovní smlouvy, a to pokud zaměstnanec nenastoupí do práce 1. den, kdy do práce nastoupit měl a nebránila mu v tom závažná překážka, nebo se o této překážce zaměstnavatel do týdne nedozví, v takovémto případě má zaměstnavatel právo odstoupit písemně od smlouvy.

V § 34a je vymezeno pravidelné pracoviště jako obec, ze které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. To má zamezit případům, kdy zaměstnavatel vymezil pracoviště příliš široce, aby nemusel platit zákonné cestovní náhrady.

V § 35 ZP, který upravuje zkušební dobu, dojde ke změně, která umožní prodloužení zkušební doby u vedoucích zaměstnanců až na 6 měsíců. Dále je maximální délka zkušební doby omezena tak, že zkušební doba nesmí být delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Dále pracovní poměr na dobu určitou obsažený v §39 je prodloužen z nynějších možných 2 let na 3 roky a může být opakován nejvýše dvakrát.

Nově bude jinému zaměstnavateli moci zaměstnavatel přidělovat zaměstnance bez nutnosti stát se agenturou práce, toto mu umožní § 43a ZP. Dočasné přidělení se bude moci realizovat pouze po dohodě se zaměstnancem, jedná se tedy o dvoustranný právní úkon, přičemž dohoda může být se zaměstnancem uzavřena až po uplynutí 6 měsíců od vzniku pracovního poměru.

Zavádí se také nový výpovědní důvod, který se týká porušení léčebného režimu nemocného zaměstnance. Zaměstnavatel bude mít možnost dát výpověď zaměstnanci, který v době prvních 21 dnů pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy hradí zaměstnavatel, poruší zvlášť hrubým způsobem léčebný režim. Bude se jednat o výpovědní důvod bez nároku na odstupné, avšak se standardní dvouměsíční výpovědní lhůtou.

Nově má být vypláceno odstupné podle délky odpracovaných let. Zaměstnanci, kteří pracovali v jedné firmě méně než jeden rok, dostanou odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního platu, pokud pracují ve firmě déle než jeden rok a zároveň méně než dva roky, dostanou dvouměsíční odstupné. Teprve v případě pracovního poměru trvajícího déle než dva roky bude odstupné činit trojnásobek průměrného měsíčního platu.

Nově bude mít zaměstnavatel možnost, jak neuhradit zaměstnanci mzdu za celou dobu trvání soudního sporu mezi ním a zaměstnancem o neplatnosti výpovědi. Soud bude moci rozhodnout, že sníží danou částku „Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců“.

Mění se také podmínky pro uzavírání dohod o provedení práce. Nově bude možné u jednoho zaměstnavatele odpracovat na dohodu o provedení práce 300 hodin ročně, dosud je to 150 hodin ročně. Z měsíčního příjmu z dohody o provedení práce, který přesáhne 10 000 korun, se však bude muset odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Rozšiřuje se možnost zahrnout práci přesčas do běžné mzdy pro všechny pracovníky. V současné době může být s přihlédnutím k případné práci přesčas sjednána mzda pouze u vedoucích pracovníků, a to maximálně do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Od 1. 1. 2012 bude možné u vedoucích zaměstnanců v pracovní smlouvě dohodnout veškerou práci přesčas. Nově bude možné dohodnout práci přesčas i u ostatních zaměstnanců, tato přesčasová práce však nebude smět přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok.

Po novele se budeme moci setkat v § 122 odst. 2 ZP, s institutem smluvního platu, který, bude v českém právním řádu novinkou. Institut smluvního platu si klade za cíl zajistit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce a to tak, že umožní nadstandardně ohodnotit výjimečně schopné zaměstnance. Tito zaměstnanci potom nebudou motivování pro přechod do soukromé sféry. Smluvní plat nebude možné sjednat se všemi zaměstnanci, ale pouze s těmi, kteří budou v 13 a vyšší platové třídě.

K drobným změnám dochází i v čerpání dovolené. Nyní platí, že zaměstnavatel může zaměstnanci proplatit pátý týden dovolené. Nově bude muset i tento nadstandardní týden dovolené zaměstnanec vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku. Mění se také termín, k němuž musí být rozhodnuto o dočerpání zbytku dovolené z předchozího roku. Dosud platí, že zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené nejpozději do konce října následujícího roku. Jestliže tak neučiní, musí zaměstnanec povinně čerpat zbytek dovolené okamžitě od 1. listopadu. Nově bude muset zaměstnavatel určit čerpání zbytku dovolené nejpozději do 30. června následujícího roku. Jestliže termín čerpání dovolené zaměstnavatel neurčí, může si jej určit sám zaměstnanec, tento termín však musí zaměstnavateli oznámit alespoň 14 dnů předem.

V § 252 ZP upravujícího problematiku dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je za odst. 2 vložen nový odst. 3, který zní. „ (3) Byla-li způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti.“ Toto ustanovení si klade za cíl chránit zaměstnance, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, popř. byl způsobilosti k právním úkonům zaměstnanec zbaven.

Po novele bude moci vnitřní předpis ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Dosavadní ZP toto zakazoval v § 305 odst. 1 větě druhé. Dle principu soukromého práva „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“ bude možné ukládat vnitřním předpisem jednotlivému zaměstnanci povinnosti, při zachování zákonnosti.

Zcela nově bude po novele znít ustanovení § 331, „Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty“. Nová úprava se tedy vrací k institutu dobré víry.

Tato celá novela nabyla účinnosti dne 1.1.2012.

K povinnostem vlastníka pozemní komunikace při odtahu vozidla

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2012, sp. zn. 33 Cdo 1901/2011

Nejvyšší soud se v dalším ze svých rozhodnutí přihlásil k dříve formulovanému závěru, že je-li vlastníkem pozemní komunikace odstraněno tam stojící vozidlo na náklady jeho provozovatele, je po odpadnutí důvodu veřejného zájmu, pro který byla komunikace označena dočasně dopravní značkou zákazu stání silničních vozidel, vlastník povinen vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Neučiní-li tak, nejenže nepřípustně zasahuje do vlastnických práv majitele vozidla, ale zbytečně vytváří náklady spojené s parkováním vozidla na střeženém parkovišti, které nemohou být přičítány k tíži majitele (provozovatele) vozidla.

čtvrtek 21. února 2013

Místní referendum ve věci výstavby větrných elektráren

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 9.2.2012, sp. zn. III. ÚS 873/09

Ústavní soud ČR dovodil, že zastupitelstvo obce musí vyhovět přípravnému výboru k uspořádání místního referenda o souhlasu s výstavbou větrných elektráren v katastru obce, přestože obec již uzavřela se soukromou společností smlouvu o spolupráci v oblasti větrné energie. Ústavní soud se neztotožnil s názory obecných soudů, které obci daly za pravdu, protože v takovém případě by dle něj bylo umožněno obci se vždy vyhnout konání místního referenda s odůvodněním, že ve věci otázky, která má být místním referendem řešena, již byla obcí uzavřena smlouva se soukromoprávním subjektem. Referendum nelze prohlásit za nepřípustné ani s odkazem na obavy obce z eventuálních smluvních sankcí, které by v návaznosti na výsledek místního referenda mohl smluvní partner obce požadovat. Může jít toliko o politický argument, kterým se orgány obce mohou snažit přesvědčit občany, aby v místním referendu hlasovali určitým způsobem.

Nabývání majetku společností od svých společníků a členů statutárních orgánů

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.2.2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009

Velký senát občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu se odchýlil od předchozích názorů Nejvyššího soudu ve věci výkladu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, podle kterého je nutné při nabývání majetku společníka, akcionáře, člena statutárního orgánu, dozorčí rady, prokuristy atd. společností za protihodnotu odpovídající nejméně 1/10 splaceného základního kapitálu společnosti určit cenu znaleckým posudkem znalce jmenovaného soudem.

Zatímco dřívě se soudy přikláněly k výkladu, že pokud cena nebyla stanovena znalcem jmenovaným soudem, je bez dalšího uzavřená smlouva absolutně neplatná, velký senát tento bezvýjimečný názor korigoval, když podle něj předpokladem pro závěr o neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale současně i zjištění, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá.

Nicméně byla-li ve smlouvě podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sjednána cena tržní (tj. cena v daném místě a čase obvyklá), ačkoliv cena, za níž byl majetek převeden, nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, bylo účelu (ochrany společnosti) sledovaného uvedeným ustanovení dosaženo, byť nikoliv postupem předpokládaným v ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku.

pondělí 18. února 2013

Možnost odmítnutí dědictví

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.12.2011, sp. zn. 21 Cdo 2149/2009

Podle § 465 občanského zákoníku nemůže odmítnout dědictví ten dědic, který svým počínáním (lhostejno zda úmyslně či neúmyslně) již dal najevo, že dědictví nechce odmítnout. Počínáním, kterým dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, se podle rozhodovací praxe soudů rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části (např. k jednotlivé věci) projevuje jako jeho vlastník (k zůstavitelovu majetku nebo jeho části se tedy chová jako k vlastnímu majetku) nebo z něhož je jinak nepochybné, že hodlá jako dědic vstoupit do zůstavitelových práv a povinností (tedy se stát jako dědic zůstavitelovým právním nástupcem), popřípadě že vystupuje jako osoba, jíž svědčí dědické právo po zůstaviteli, např. se jako dědic ze zákona vyjadřuje v řízení o dědictví k platnosti závěti apod.

Nejvyšší soud v uvedené věci tak poznamenal, že za takové počínání nelze považovat jednání dědice, kterým se jen informoval o stavu majetku a dluhů zůstavitele; jednání směřující k odvrácení hrozící škody na zůstavitelem zanechaném majetku (úschova věcí, ošetřování a krmení zůstavitelem chovaných živočichů, sklizeň ovoce aj.) ani obstarání zůstavitelova pohřbu. Takto chovající dědic může odmítnout dědictví v souladu s § 463 občanského zákoníku.

K povinnosti soudního exekutora odročit dražbu nemovitosti

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.1.2012, sp. zn. 20 Cdo 2176/2011

V konkrétním případě soudní exekutor nařídil provedení exekuce prodejem (dražbou) nemovitosti povinné společnosti k vymožení pohledávky oprávněného. Vymáhaná pohledávka však byla v mezidobí od vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti a dnem dražebního jednání uspokojena v konkursním řízení vedeném proti povinné. Soudní exekutor pokračoval v provádění exekuce, když vymáhal náklady exekučního řízení, které uspokojeny nebyly. Náklady exekučního řízení je povinen určit soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Tento příkaz vydal soudní exekutor až v den konání dražby a právní moci příkaz nabyl až po uskutečnění dražby.

Nejvyšší soud dal za pravdu povinné společnosti, podle níž soudní exekutor nemůže konat dražbu nemovitosti pro úhradu nákladů exekuce, jejichž výše není ke dni konání dražby vyčíslena pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce. Náklady exekuce totiž vznikají až jejich pravomocným určením v příkazu k úhradě nákladů exekuce a nadto v daném případě povinná společnost pak ani neměla možnost tyto náklady dobrovolně uhradit a vyhnout se tak vydražení nemovitostí.

čtvrtek 14. února 2013

Zatížení pozemku, na kterém se nachází bytový dům

Nejvyšší soud řešil otázku, zda lze zřídit smlouvou věcné břemeno na pozemku, který je na základě prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově a jejích společných částí spjat s budovou (bytovým domem) a s vymezenými bytovými jednotkami, aniž by došlo současně k zatížení bytových jednotek samotných.

Nejvyšší soud porovnal povahu institutu věcného břemena s vlastnickým právem. Uvedl, že v zájmu toho, aby byl "vlastnický celek" (vlastnické právo k jednotce, spoluvlastnické právo ke společným částem budovy a spoluvlastnické právo k souvisejícímu pozemku) zachován, zákon o vlastnicví bytů umožňuje převod jen tohoto "vlastnického celku" (a samostatný převod jednotlivých "vlastnictví" je zakázán), neboť nositelem vlastnického práva k jednotce, spoluvlastnického práva ke společným částem budovy a spoluvlastnického práva k souvisejícímu pozemku nemohou být odlišné subjekty. Obdobně to platí pro instituty, jejichž možným právním následkem je převod tohoto vlastnického celku, jako jsou například právní prostředky zajištění závazku (zástavní právo nebo zajišťovací převod vlastnického práva) nebo předkupní práva.

Nejvyšší soud však uzavírá, že věcná břemena pouze omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. V případě, že pozemek, jehož vlastnictví je spojeno s vlastnictvím bytových jednotek, bude zatížen věcným břemenem, není spojen s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemeni nárok na převod vlastnictví zatížené věci, v důsledku kterého by mohlo přejít na jiného jen samotné spoluvlastnictví pozemku. Uzavření takové smlouvy je tedy podle Nejvyššího soudu možné. V opačném případě by totiž vedlo k absurdním závěrům, kdy by například věcné břemeno parkování osobního automobilu bylo zřizováno současně nejen k pozemku, ale i k jednotkám a společným částem budovy (bytového domu).

Novela zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě

Dne 12.3.2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Jedná se opět o velmi stručnou, ale důležitou novelu.

Novela upravuje používání tzv. restituční tečky, která byla zavedena zákonem č. 253/2003 Sb.. Ta stanovila konečnou lhůtu pro vypořádání nároků na vydání restitucí. Nově se restituční tečka nebude vztahovat na oprávněné osoby, jejich dědice a příbuzné, na které převede oprávněná osoba právo, kterým získala nárok na vydání náhradních pozemků smlouvou o postoupení pohledávky za pozemky, které nebylo možno navrátit.

Tato novela nabyla účinnosti dne 12.3.2012.

Novela zákona o rodině

Ve druhé polovině března byla ve Sbírce zákonů vyhlášena menší novela zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Tato novela se zabývá pouze lhůtou pro popření otcovství.

Do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tak „Manžel může popřít u soudu otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy mu vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte. Nejpozději však může popřít otcovství do tří let od narození dítěte“. V novém OZ bude tato lhůta šesti letá.

Tato novela nabyla účinnosti dne 20.3.2012.

pondělí 11. února 2013

Zákon o zásluhách

Dne 28.3. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 94/2012 Sb. o zásluhách Václava Havla.

Tento předpis je velmi stručný, a objevuje se v něm pouze jedna věta a to: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“ Jedná se o navázání na tradici zákonů o zásluhách významných českých a československých představitelů. V minulosti již vyšly 3 podobné zákony nesoucí jména českých představitelů T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a slovenského představitele Milana Rastislava Štefánika.

Tento zákon nabyl účinnosti dne 28.3.2012

Novela zákona o veřejných zakázkách

Koncem února byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která se primárně zaměřuje na boj s korupcí, jelikož nastavuje přísnější kontrolní mechanismy.

Nově bude muset vítězná firma předložit zadavateli v zákonem stanovené lhůtě seznam subdodavatelů, kterým uhradila více než deset procent z celkové ceny zakázky. U zakázek, které přesahují 300 milionů, budou muset být zveřejněni i subdodavatelé, kteří zajistili pět procent z celkové ceny zakázky. Povinnost zveřejňovat své subdodavatele však nebudou mít sektoroví zadavatelé, mezi které patří velké energetické, teplárenské a vodárenské firmy.

Zbytek změn je shrnut v několika bodech:

Limit veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce se snižuje na tři miliony korun. Od roku 2014 se sníží limit na všechny veřejné zakázky malého rozsahu na jednotnou hranici jeden milion korun.
— Všechny zakázky bude muset veřejný zadavatel oznámit jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení.
— Nově se zavádí institut významné veřejné zakázky, u kterých bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu bude tyto zakázky schvalovat vláda, na úrovni samospráv zastupitelstvo.
— Zcela se ruší možnost vybírat zájemce o veřejné zakázky losem.
— Ruší se také omezení v podobě ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele, nově bude stačit čestné prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.
— Zadavatelé budou mít nově povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let od uzavření smlouvy, v současné době je musí uchovávat 5 let.
— Novela zavádí seznam hodnotitelů veřejných zakázek, který povede Ministerstvo pro místní rozvoj.
— Návrh nově definuje profil zadavatele jako vlastní elektronický nástroj k uveřejňování informací o svých veřejných zakázkách, který umožňuje dálkový přístup a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek.
— Zadavatel bude mít také nově povinnost zrušit zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.

Tato novela nabude účinnosti dne 1.4.2012.

Zápis do rejstříku trestů v ČR při odsouzení v EU

Na začátku prosince 2011 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 269/2011 Sb. o Rejstříku trestů, která zavádí nový stav, a to budou-li Češi odsouzeni ve státech EU, automaticky se jim tento trest zapíše i do rejstříku trestů v ČR.

Tato novela nabyla účinnosti dne 1.1.2012.

čtvrtek 7. února 2013

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Těsně před Vánocemi 2011, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákon, který byl vetován prezidentem, nakonec obsahuje 78 trestných činů, za které budou firmy odpovědné. Jedná se například o hospodářské trestné činy, činy proti životnímu prostředí, ale také např. sexuální nátlak, legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, neoprávněné držení jaderného materiálu ale také sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Trestně odpovědná bude firma, jestliže se těchto činů dopustí člen statutárního orgánu, osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, ale třeba i zaměstnanec při plnění pracovních úkolů. Organizace však bude odpovědná i v případě, že se konkrétního viníka dohledat nepodaří. Na rozdíl od běžného trestního stíhání nebude policie u firem dokazovat úmysl nebo nedbalost, trestní postih bude vycházet z tzv. přičitatelnosti trestných činů.

Formy trestu jsou různé. Peněžitý trest se pohybuje v rozmezí od 1 000 Kč do 2 000 000 Kč za den. Tuto denní sazbu soud určí s přihlédnutím k majetkovým poměrům firmy. V závislosti na délce páchání trestného činu lze pak denní sazbu násobit 20 až 730 dny. Soud také může rozhodnout o propadnutí věci a ve zvláště závažných případech i o propadnutí celého majetku firmy. Pokud se zjistí, že činnost firmy spočívala převážně v páchání trestné činnosti, bude moci soud uložit i trest úplného zrušení firmy. V méně závažných případech budou používány tresty spočívající v zákazu různých činnosti podle typu trestného činu až na 20 let. Půjde o zákaz činnosti v oboru podnikání, zákaz účasti ve veřejných zakázkách nebo zákaz přijímání dotací. Zvláštním typem trestu je také povinnost odsouzené firmy zajistit zveřejnění odsuzujícího rozsudku na vlastní náklady. Zajímavostí je i zavedení veřejného rejstříku trestů právnických osob. Tam se bude moci podívat případný obchodní partner, aby si ověřil bezúhonnost druhé strany.

Zákon nabyl účinnosti 1.1.2012.

Zákon o Finanční správě ČR nabyl účinnosti

Den před silvestrem 2011 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě ČR, který nahrazuje č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

Nově se Finanční správa se bude skládat z Generálního finančního ředitelství, Odvolacího finančního ředitelství, 14 finančních úřadů a 199 územních pracovišť. Mezi Generálním finančním ředitelstvím a 14 finančními úřady s jejich příslušnými územními pracovišti již nebude stát žádný další orgán. Pouze Odvolací finanční ředitelství bude fungovat jako jediný orgán druhé instance v daňovém řízení. Tento dvoustupňový model řízení nahradí stávajících 8 finančních ředitelství a 199 samostatných finančních úřadů. Celá Finanční správa bude navíc jedinou účetní jednotkou, na rozdíl od stávající situace, kdy je samostatnou účetní jednotkou každé z 8 finančních ředitelství. Součástí reorganizované Finanční správy bude i Specializovaný finanční úřad, pod nějž nově spadají právnické osoby založené za účelem podnikání, které dosáhly obratu více než 2 miliardy Kč.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2013.

Konec osoby blízké

Dne 19.01.2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tzv. zákona o silničním provozu. Asi nejdůležitější změnou je zrušení možnosti vymluvit se na tzv. osobu blízkou a tedy na právo nevypovídat a vyhnout se tak sankcím za přestupek. Nově je za přestupky odpovědný majitel vozidla. Podle novely je nyní provozovatel vozidla povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. A to bez ohledu na to, kdo vozidlo skutečně řídí.

Pokud bude provozovatel vozidla trvat na tom, že nezná totožnost osoby, která vozidlem spáchala přestupek, přechází zodpovědnost za tento přestupek na něj. Půjde o správní delikt, za který bude možné uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun, ale nebudou se za něj odečítat trestné body.

Novela přináší i další změny. Mění se např. věkové hranice pro řízení motocyklů. U slabších strojů do 35 kW se věková hranice zvyšuje ze 17 let na 18 let a u silnějších strojů se zvýší z 21 let až na 24 let. Pouze řidiči s minimálně dvouletou zkušeností s řízením slabších motocyklů budou moci obdržet řidičský průkaz na stroje nad 35 kW dříve, tedy již od 20 let. Řidičům s oprávněním skupiny B přinesla novela možnost jezdit na skútrech do 125 ccm s automatickou převodovkou bez povinnosti výcviku v autoškole. Dosud se tato možnost vztahovala pouze na stroje do 50 ccm.

pondělí 4. února 2013

Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže

Dne 29.10. 2012 byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, která se týká zejména tzv. Leniency programu. Tento program se zabývá zmírnění, nebo odpuštění pokuty společnosti za účast v kartelu, pokud tato společnost s nezákonnými praktikami  sama přestane a ostatní účastníky nahlásí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tento program v ČR funguje již 5 let na základě dohody ÚOHS a EU, ovšem tato novela ho zavádí přímo do právního řádu.

Nově bude v zákoně uvedeno, že na základě žádosti podané dotčenou firmou upustí ÚOHS od uložení pokuty tomu, kdo jako první ze všech účastníků předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální kartelové dohodě, které Úřad dosud nezískal, a přizná účast na této dohodě. Další podmínkou je aktivní napomáhání objasnění případu a skutečnost, že tento oznamovatel nečinil dříve nátlak na ostatní účastníky, aby se této nezákonné dohody účastnili.

ÚOHS také může snížit uloženou pokutu až na polovinu, pokud mu účastník řízení předloží informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které doplní informace Úřadem dosud získané.

Novela firmám, které byly přistiženy při kartelu, zakáže účast na veřejných zakázkách.

Novela nabyla účinnosti dne 01.12.2012

Novela Rozhodčího řízení

V polovině ledna 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena velmi důležitá novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Novela prošla legislativním procesem bez souhlasu Senátu, který jí poslal nazpět, ale byl Poslaneckou sněmovnou přehlasován. Novelizací by mělo být do budoucna omezeno zneužívání rozhodčích doložek především v neprospěch spotřebitele.

Nejvýraznější změnou, kterou novela přináší, je povinnost podepsat rozhodčí doložku na samostatném listu papíru. Tím budou vyloučeny případy, kdy lidé podepsali doložku nevědomky a vzdali se tak možnosti soudního řízení. Ve smlouvě bude jasně stanoveno, jak bude určena osoba rozhodce. Spotřebitelé se také nově budou moci v případě pochybností obrátit na soud a zažádat o přezkum rozhodčího nálezu.

Dále se také mění požadavky na osoby rozhodců. Dosud totiž tuto činnost může vykonávat prakticky kdokoliv. Nově budou muset zájemci o práci rozhodce splnit přísné kvalifikační předpoklady, např. musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a čistý trestní rejstřík. Rozhodci budou také povinně zapsaní v seznamu rozhodců, který bude spravovat Ministerstvo spravedlnosti.

Rozhodce bude podle novely vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci v případě, že bude pochybnost o jeho nepodjatosti. Při rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv bude rozhodce povinen před zahájením projednávání věci stranám sdělit, zda se v posledních 3 letech podílel na vydání rozhodčího nálezu ve sporu, jehož účastníkem byla či je některá ze stran.

Tato celá novela nabude účinnosti dne 1.4.2012.

Novela zákona o zaměstnanosti

Na začátku roku 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena menší novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedná se o vůbec první zákon roku 2012, který transponuje do národního právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/52/ES. Novela především upravuje sankce za nelegální zaměstnávání cizinců.

Firmám, které budou nelegálně zaměstnávat cizince ze zemí mimo Evropskou unii, bude nově hrozit až pětimilionová pokuta. Kromě této pokuty přijdou tito zaměstnavatelé o možnost získat veřejné zakázky a dotace. Bude jim odebrán příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených a po tři roky zůstanou bez nároku na jakoukoli státní podporu. Navíc budou muset vrátit dotace získané 1 rok před uložením pokuty. Zaměstnání cizinců ze zemí mimo EU musí nyní zaměstnavatelé hlásit a mají povinnost uchovávat na pracovišti kopie dokladů dokazujících, že nejde o nelegální práci. Zároveň budou tyto doklady sloužit i jako ochrana zaměstnavatelů v případě, že cizinec předloží zfalšovaný dokument.

Tato novela nabyla účinnosti dne 5.1.2012.