pondělí 18. března 2013

Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2012, sp. zn. 33 Cdo 3121/2010

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce platnosti rozhodčích doložek sjednávaných ve smlouvách se spotřebiteli, kterými je pověřena k projednání sporu soukromá společnost s tím, že rozhodčí doložka nestanoví konkrétního rozhodce, ale odkazuje na rozhodčí řád vydaný takovou společností.

Nejvyšší soud dovodil, že neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona (tím je pouze Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Argární komoře ČR a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno), je taková rozhodčí doložka absolutně neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), a bez ohledu na to, zda se jí někdo dovolal. K absolutní neplatnosti právního úkonu přihlíží soud i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti za předpokladu, že skutečnosti, které jsou s ní spojeny, vyjdou v řízení najevo.

Žádné komentáře:

Okomentovat