pátek 31. května 2013

Forma pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2012, sp. zn. 21 Cdo 2141/2011

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k otázce, jakou formou může zaměstnavatel (resp. nadřízený ostatních zaměstnanců) udělovat pro podřízené zaměstnance závazné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany při práci. Podle soudu je nutné pouze, aby byl pokyn dostatečně konkrétní a právní závaznost má proto má proto jakýkoli výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně, nebo ústně, bez ohledu na svoji expresívnost, anebo na to, do jaké míry odpovídá jeho obsah pravidlům společenských konvencí. Korektním pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto mohl být v soudem posuzovaném případě shledán ústní pokyn nadřízeného zaměstnance vůči svým podřízeným tohoto znění: „kurva, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět“, neboť tím stanoví pro podřízené závazný způsob chování a vysvětluje důvod svého pokynu. Je samozřejmé, že pokyn má být vydán předem, nikoliv až ve chvíli, kdy již nějaký úrazový děj probíhá; není však na závadu, je-li vydán ve chvíli, kdy nebezpečí může hrozit, a smyslem pokynu je tomuto nebezpečí předejít. Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto nelze chápat jen jako nějaké formalizované abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které teoreticky mohou (ale nemusí) v budoucnu nastat, nýbrž také jako praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených tak, aby se vyhnuli možnému nebezpečí, které by v průběhu výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit.

pátek 24. května 2013

Jednotné sazby pojištění pro muže a ženy

Dne 25.4.2013 nabyl účinnosti zákon č. 99/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění v souvislosti se zrušením výjimky ze zásady rovného zacházení v právu Evropské unie. Zákon zavádí zejména pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím, které je uplatňováno v nových smlouvách bez jakékoli výjimky, pokud jde o výpočet pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěných.

Již směrnice Rady č. 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004 zavedla pravidlo, aby použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění pro účely pojištění a souvisejících finančních služeb nevedlo u jednotlivých pojištěných k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění. Avšak ustanovení odst. 2 čl. 5 směrnice umožňovalo členským státům ponechat určité výjimky, proto české zákony o pojištění dosud umožňovaly pro stanovení výše pojistného a výpočet pojistného plnění používat kromě věku a zdravotního stavu i faktor pohlaví. Rozsudkem Soudního dvora EU z 1. 3. 2011 bylo ale ustanovení umožňující členským státům ponechání výjimky bez časového omezení zrušeno, a to s účinností od 21. prosince 2012. V závislosti na toto soudní rozhodnutí Ministerstvo financí připravilo shora uvedenou novelu zákonů o pojištění.

Opatření jsou v této chvíli už spíše formální, protože tuzemské pojišťovny ke sjednocení sazeb přistoupily již ke dni zrušení výjimky v evropské směrnici, tedy k 21. 12. 2012. Toto opatření zdražilo ženám pojištění, mužům ho naopak mírně zlevnilo. Pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím se uplatňuje pouze na nové smlouvy, které byly uzavřeny 21. prosince 2012 nebo po tomto datu.

Zákon nabyl účinnosti dne 25.4.2013

pátek 17. května 2013

Informace GFŘ - k placení daně z nemovitostí

Dne 26.4.2013 vydalo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) každoroční tiskovou zprávu s pokyny k placení daně z nemovitostí. Ta má být zaplacena nejpozději do 31.5.2013. Tisková zpráva se zejména zabývá změnami, které letošní rok přinesl pro placení daně z nemovitostí. Jedná se zejména o změnu čísel bankovních účtů finančních úřadů, na které se částka odpovídající dani posílá.

K nahlédnutí na stránkách Finanční správy zde: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_25459.html

Jen o pár dní později, a to 30.4.2013 vydalo GFŘ doplňkovou tiskovou zprávu ke zprávě předchozí. GFŘ v ní varuje na chybné označení čísel bankovních účtů finančních úřadů na složenkách, sloužících pro zaplacení daně z nemovitostí, které došly poplatníkům v měsíci dubnu 2013. Tuto chybu neprodleně napravili zasláním nových složenek s již správným číslem bankovního účtu.

K nahlédnutí na stránkách Finanční správy zde: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_25485.html

středa 15. května 2013

Ústavní soud zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku o odměnách advokátů

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12

Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů (1) celou vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. (tzv. přísudkovou vyhlášku), podle které se vypočítávaly odměny za právní zastupování účastníka řízení advokátem v civilním soudním řízení.

Původním smyslem přísudkové vyhlášky bylo zjednodušení výpočtu odměny za právní zastupování v občanském (civilním) soudním řízení a odstranění průtahů způsobených účastníky řízení. Přísudková vyhláška totiž stanovila náklady právního zastoupení paušální výší odměn právních zástupců, přičemž nerozlišovala složitost věci, časovou náročnost, počet provedených úkonů právní služby ani výsledek řízení před soudem. Tento systém se však praxi neosvědčil a podle Ústavního soudu došlo v mnohých případech ke zneužití práva na zastoupení účastníka advokátem.

Přísudková vyhláška totiž zejména v poslední době motivovala věřitele k soudním sporům o bagatelní (malicherné) částky, přičemž jejich ziskem nebyl samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vedlo ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami, během jejichž uplatňování převyšovaly přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy. Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky dostávaly do hrubého nepoměru k hodnotě sporu, čímž docházelo ke stanovení sankce bez zákona, což je podle Ústavního soudu v rozporu s ústavním pořádkem.

Výpočet odměny za právní zastoupení v civilním řízení se tak bude řídit advokátním tarifem (vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), která určuje odměnu v závislosti na počtu úkonů, které byly advokátem v soudním řízení učiněny. Pro neúspěšnou stranu soudního sporu to bude znamenat, že celkový dluh, který bude muset uhradit, bude ve většině případů nižší. V případě nesporného nároku (vydání platebního rozkazu), proti kterému se dlužník nebude bránit, se odměna právního zastoupení, kterou musí protistraně uhradit, sníží. Například dosud činila odměna v takovém případě při vymáhání dluhu ve výši 10.000,- Kč částku 8.100,- Kč bez DPH, nově podle advokátního tarifu bude odměna činit 3.600,- Kč bez DPH.

(1) Nález ÚS byl ve Sbírce zákonů uveřejněn dne 7. 5. 2013 pod č. 116/2013 Sb.

úterý 14. května 2013

Zákon o podmínkách poskytování služeb spojených s bydlením

Dne 14.3.2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Nový zákon v patnácti paragrafech upravuje náležitosti související s poskytováním služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a postup při určování záloh za tyto služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů. Službami se podle nového zákona rozumí zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Zákon se týká nájemního, družstevního i vlastnického bydlení.

Nový zákon se též zabývá pokutami a poplatky z prodlení při nesplnění některé z povinností dané tímto zákonem. Pokuta se může vztahovat jak na příjemce služeb, tak na jejich poskytovatele.

Zákon nabude účinnosti dne 1.1.2014

pondělí 13. května 2013

Informace GFŘ - k ručení za nezaplacenou daň

Dne 29.3.2013 vydalo Generální finanční ředitelství sdělení k problematice ručení za zaplacení daně z přidané hodnoty. Tímto sdělením se odkládá termín, ke kterému začne správce daně vyzývat k úhradě nedoplatku ručitele, u kterého ručení vznikne ze zákona, a to do 30.9.2013 namísto původně určeného data 1.4.2013

Sdělení k nahlédnutí ve formátu Pdf zde:
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2013_Informace_GFR_ruceni.pdf

Informace a vysvětlení GFŘ k institutu ručení za nezaplacenou daň k nahlédnutí ve formátu Pdf zde:
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Ruceni.pdf

čtvrtek 9. května 2013

Novela zákona o vyvlastnění

Dne 27.11. 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

Novela zrychluje vyvlastňování pozemků pro stavbu dálnic a liniových staveb. Konkrétně mění stanovení náhrady za vyvlastnění. V současné době má majitel vyvlastňovaného pozemku nárok na minimálně 420,- Kč za metr čtvereční. Nově se má cena stanovovat podle aktuální hodnoty pozemku v době ocenění pro vyvlastnění.

Investor bude mít možnost nabídnout vlastníkovi pozemku cenu až do částky o 100 % vyšší než byla stanovena oceněním.

Novela nabude účinnosti dne 1.2.2013

Hrazení víceprací bez uzavřené smlouvy o dílo

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2012, sp. zn. 23 Cdo 3798/2009

Nejvyšší soud ČR opět potvrdil svoje předchozí rozhodnutí, podle kterých zhotovitel nemá právo na úhradu víceprací či vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v hodnotě těchto prací za předpokladu, že se smluvní strany nedohodnou na změně uzavřené smlouvy o dílo, ve které vícepráce promítnou. V takovém případě se totiž jedná o plnění nikoliv bez právního důvodu (tedy bezdůvodné obohacení), ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož pouze nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací. Soud vychází z ustanovení § 549 odst. 2 obchodního zákoníku, podle kterého dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Podle soudu je však pro aplikaci tohoto ustanovení nezbytné, aby se strany dohodly na změně smlouvy.

pondělí 6. května 2013

Platnost směnky s oddělenými rámečky

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.7.2012, sp. zn. 29 Cdo 988/2012

Nejvyšší soud ČR se podřídil názoru Ústavního soudu ČR a zrušil rozhodnutí vrchního soudu, podle něhož směnka, jejíž úhrada je předmětem sporu, není platnou směnkou vlastní, neboť „listina předložená jako směnka je členěna do jednotlivých rámečků, takže mezi jednotlivými doložkami není vzájemná souvislost, když jsou tyto rámečky jednoznačně odděleny a netvoří ucelený celek“, nýbrž „oddělují text listiny a činí z něj nesouvislou řadu údajů“. Vrchní soud dále doplnil, že stejně tak „i podpis je oddělen rámečkem a není možné jej tedy k textu listiny vztáhnout“. Vrchní soud sice připustil, že „žádné ustanovení směnečného zákona používání rámečků v textu směnečné listiny nezakazuje“, nicméně zdůraznil, že „text směnečné listiny musí být vždy určitý a ucelený“. „Inkriminovaná směnka je však řadou svislých a vodorovných čar rozdělena na rámečky, které směnečný text rozdělují tak, že z něj činí řadu navzájem nesouvisejících údajů“. V případě podpisu výstavce pak vyloučil jeho krycí funkci ve vztahu k ostatním údajům, když je od nich oddělen „výrazným a ostrým rámečkem“, zcela vydělujícím podpis z textu směnečné listiny.

Nejvyšší soud ČR původně posvětil rozhodnutí vrchního soudu, ale ústavní soud nálezem ze dne 14. března 2012, sp. zn. III. ÚS 3660/11, k ústavní stížnosti žalobce původní rozsudek Nejvyššího soudu ČR zrušil, když zastává názor, podle něhož „z podoby posuzované směnky je zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých doložek směnečné listiny i přes řadu svislých a vodorovných čar rozdělených, s tím, že směnka obsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem a beze sporu z ní vyplývá výstavcům bezpodmínečný slib zaplatit majiteli směnečné listiny v určitém místě a čase směnečnou sumu. Závěr Nejvyššího soudu ČR o neplatnosti směnky z důvodu nesouvislého textu směnečného prohlášení považoval Ústavní soud ČR za formalistický. Nejvyšší soud tedy novým rozsudkem respektoval tento názor Ústavního soudu ČR a musel zrušit uvedené rozhodnutí vrchního soudu.

Novela stavebního zákona

Dne 22.10. 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tzv. Stavební zákon. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších změn tohoto zákona, která se dotýká například povolování staveb, institutu autorizovaného inspektora nebo zvyšování správních poplatků.

Účelem této novely je zjednodušení a snížení administrativy v rámci vydávání stavebního povolení a v oblasti územního plánování. Tomu by měl napomoci přenos některých pravomocí z obecných stavebních úřadů na obecné stavební úřady obcí s rozšířenou působností.

Návrh zákona rozšiřuje okruh staveb, na které se nebude vyžadovat územní rozhodnutí ani územní souhlas. Jedná se například o stavby na pozemcích rodinných domů jako je bazén, skleník, výměna technické infrastruktury nebo jednopodlažní nadzemní stavby.

Novela také více zprůhledňuje činnost tzv. autorizovaných inspektorů. Certifikát, který vydá autorizovaný inspektor, bude muset být zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoli mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Inspektor bude muset projednat záměr se všemi účastníky řízení. Ti se budou moci nově proti rozhodnutí autorizovaného inspektora odvolat.

Předpis mění také čtrnáct dalších zákonů. Mezi nimi je i zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde se zvyšují některé poplatky za stavební povolení. Například poplatek za stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty se zvyšuje z 300 korun na 1000 korun, poplatek za stavební povolení pro dům s více než třemi byty se zvyšuje z 1000 korun na 5000 korun.

Novela nabyla účinnosti dne 1.1.2013

pátek 3. května 2013

5 nejčtenějších příspěvků v dubnu 2013

Na našem blogu jsou pravidelně publikovány příspěvky se zaměřením na právní aspekty života kolem nás. Dnes vám nabízíme přehled 5 příspěvků, kterým jste v uplynulém měsíci věnovali největší pozornost.



  1. Zdanění výrobců solární elektřiny je v souladu s ústavním pořádkem
    Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona zdaňujícího výrobce solární elektřiny zvláštní daní, avšak kategoricky nezamítl možnost úspěchu individuálních žalob jednotlivých výrobců.
  2. Nepřípustné druhy odměny člena zastupitelstva obce
    Člen rady města Dubí rezignoval na svojí funkci a zastupitelstvo města mu schválilo odměnu ve výši trojnásobku měsíční odměny. Krajský úřad Ústeckého kraje městu žalobci schválení této odměny vytkl, neboť je považoval za rozporné zákonem o obcích.
  3. Žaloba SVJ na zdržení se užívání bytu svého člena
    Nejvyšší soud ČR posuzoval otázku, zda je společenství vlastníků jednotek (SVJ) legitimováno k podání žaloby proti jednomu ze svých členů, tj. vlastníkovi bytové jednotky a spoluvlastníkovi společných částí domu, který užívá nemovitost s rozporu s právními předpisy vymezeným způsobem užívání a tím zasahuje do práv ostatních spoluvlastníků (členů SVJ).
  4. Schválení uzavření smlouvy dozorčí radou akciové společnosti
    Nejvyšší soud se zabýval následky porušení ust. § 193 odst. 2 obch. zák., jež stanoví povinnost, aby smlouvy akciové společnosti o převodu či nabytí majetku, přesahuje-li jeho hodnota jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky akciové společnosti, musí schválit dozorčí rada akciové společnosti.
  5. Nemajetní notoričtí stěžovatelé a osvobozeni od soudních poplatků
    Nejvyšší správní soud ČR ve své sbírce rozhodnutí zveřejnil rozsudek ohledně osvobození od soudních poplatků nemajených tzv. notorických stěžovatelů, tedy osob, které podle soudu vedou s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.


čtvrtek 2. května 2013

Pravomoc rozhodčího soudu u žaloby o vydání věci

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.7.2012, sp. zn. 22 Cdo 1643/2012

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že pokud nájemní smlouva obsahuje rozhodčí doložku, je možné požadovat po ukončení nájemního vztahu vydání věci nebo vyklizení pronajaté nemovitosti v rozhodčím řízení u rozhodce.

V předmětném případě šlo o žalobu na vydání souboru movitých a nemovitých věcí s příslušenstvím, které souvisejí s výrobou a distribucí pitné vody, po ukončení smlouvy o nájmu, provozování a údržbě vodovodního přivaděče – skupinového vodovodu obsahující rozhodčí doložku.

Zatímco okresní soud měl za to, že podaná žaloba o vyklizení nemovitostí a vydání movitých věcí podaná žalobkyní nesouvisí s nájemní smlouvou, a nelze tak spor rozhodnout v rozhodčím řízení, krajský soud měl opačný názor, který nyní posvětil i Nejvyšší soud ČR. Soud uvedl, že mezi stranami je spor o to, zda žalovaná užívá předmětný soubor věcí na základě právního titulu či nikoliv. Předmětem sporu je pak sice ochrana vlastnického práva žalobce, nicméně závislá na existenci či neexistenci nájemní smlouvy. Spor mezi stranami je tak možné kvalifikovat jako spor související s právy vznikajícími z právních vztahů podle § 2 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení, tedy v konkrétním případě z nájemní smlouvy, které je možno projednat v rozhodčím řízení.

Novela trestního zákoníku

Dne 23.11. 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, která má urychlit proces podmíněného propuštění z věznic u pachatelů drobné kriminality, a tím vyřešit problém přeplněných věznic.

Podle schválené novely by návrhy na podmínečné propuštění měli podávat ředitelé věznic. Takovému návrhu by soud nevyhověl jen v případě, že by bylo zjevné, že odsouzený po propuštění na svobodu nepovede řádný život. Soudy budou mít možnost podmíněně propustit odsouzeného na svobodu, jestliže svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Propustit odsouzeného bude možné po odpykání alespoň poloviny uloženého trestu odnětí svobody a u těch, kteří nejsou odsouzeni za zvlášť závažný zločin a kteří dosud nebyli ve výkonu trestu odnětí svobody, dokonce již po odpykání alespoň jedné třetiny trestu.

Novela také snižuje tresty za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Za neplacení alimentů budou ale soudy nově moci zakázat řízení motorových vozidel.

Novela nabyla účinnosti dne 1.10.2012