pátek 30. srpna 2013

Podání z datové schránky bez zaručeného elektronického podpisu

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2012, sp. zn. 8 As 89/2011

Nejvyšší správní soud ČR uvedeným rozsudkem vnesl jasno do otázek spojených s užíváním datové schránky soukromých osob při odeslání podání určených orgánům veřejné moci. Právní teorie dosud nebyla jednotná v otázce, zda podání odeslané z datové schránky soukromé osoby musí být opatřeno též zaručeným elektronickým podpisem této osoby, aby mělo účinky rovnocenné písemnému podání, anebo není zapotřebí k podání, které je obsahem datové zprávy, připojovat zaručený elektronický podpis.

Nejvyšší správní soud ČR uvedl, že za splnění určitých podmínek má účinky písemného podání též podání odeslané z datové schránky fyzické osoby, které není opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Podle soudu se musí rozlišovat, zda datovou zprávu odeslala osoba oprávněná (tedy subjekt, pro který byla datová schránka zřízena) nebo osoba pověřená (tedy osoba, kterou osoba oprávněná pověřila přístupem do datové schránky). V případě, že datovou zprávu odesílá osoba oprávněná, má její úkon stejné účinky jako úkon písemný podepsaný vlastnoručním podpisem. V případě, že datovou zprávu odesílá osoba pověřená, musí tato osoba doložit pověření k učinění takového podání a pokud je toto pověření doloženo, má taková datová zpráva též účinky písemného podání i bez připojení zaručeného elektronického podpisu osoby oprávněné.

Přestože soud se v konkrétním případě zabýval pouze datovou schránkou fyzické osoby, domníváme se, že uvedené závěry je možné vztáhnout i na datovou schránku podnikající fyzické osoby a na datovou schránku právnické osoby.

sobota 24. srpna 2013

Nový zákon o státním občanství České republiky

Dne 2.7.2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zcela nový zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, který nahrazuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Nový zákon má 83§ a řeší zejména způsoby nabývání a pozbývání občanství, pravidla pro jeho zjišťování, osvědčování, prokazování a vedení evidence.

Dle nového zákona se státní občanství ČR nabývá narozením, nově určením otcovství, osvojením, nalezením na území České republiky, udělením, prohlášením nebo v souvislosti se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče. Největší změnu, kterou nový zákon přináší, je zavedení možnosti dvojího občanství, tedy nabytí českého občanství bez automatické ztráty původního občanství.

Dvojí občanství bude přínosem zejména pro Čechy, kteří emigrovali a původní české občanství tak ztratili. Zvýhodnění se již ale nebude týkat dětí a vnuků těch, kteří občanství dříve pozbyli. S tím souvisí i zvýhodnění, po celý rok 2014, pro občany Slovenské republiky, kteří měli před rozpadem federace na území ČR trvalý pobyt, při získávání státního občanství ČR, kdy se na ně budou aplikovat mnohem mírnější podmínky. Zvýhodnění se dostane také cizincům druhé generace, což se v ČR bude nejčastěji týkat Vietnamců. Mírnější podmínky budou platit také pro občany EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu.

Nový zákon je ovšem v mnoha ohledech přísnější než ten předchozí. Uchazeči o občanství musí prokázat své příjmy, nesmí být odsouzeni za trestný čin, nesmí pobírat sociální dávky a musí být "integrováni" do společnosti v České republice. Míra integrace se bude prokazovat písemným testem obsahujícím otázky z českých reálií, znalosti Ústavy a českého jazyka. Test připraví Ministerstvo školství.

Dále zákon zavádí testy DNA k určení otcovství, které mají zamezit fingovanému otcovství, kdy obvykle za úplatu dítě získá občanství díky českému otci. Určení otcovství by navíc mělo trvat maximálně 2 měsíce a dítě bude po tu dobu požívat výhody trvalého pobytu.

Novinkou je tzv. VIP občanství, to budou moci cizinci získat, pokud budou významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního či sportovního. Kritizovaným bodem je nemožnost soudního přezkumu rozhodnutí, kterým stát zamítne udělení občanství kvůli bezpečnostnímu riziku po upozornění policie nebo Bezpečnostní informační služby, většinou jde totiž o tajné informace.

Zákon nabude účinnosti dne 1.1.2014

pátek 16. srpna 2013

Novela zákoníku práce

Dne 21.6.2013 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tato novela znovu zavádí možnost neomezeného počtu sjednání pracovního poměru na dobu určitou za předem stanovených podmínek a zároveň se i dotýká úpravy odpočinku mezi směnami.

Dosavadní ustanovení § 39 odst. 2, které určuje, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat jen v délce 3 let a může se opakovat nejvíce dvakrát, sice zůstává zachováno, ale nový odstavec 4 v § 39 dává legální možnost, jak pracovní poměr na dobu určitou lze za určitých podmínek sjednávat. Tento nový odstavec umožní některým zaměstnavatelům za dodržení určitých podmínek uzavírat se zaměstnanci pracovní smlouvy na dobu určitou bez výše uvedených omezení. Bude to možné, pouze pokud budou dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou. Podmínkou bude písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací, která bude obsahovat bližší vymezení takových důvodů, pravidla sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, okruh zaměstnanců, kterých se bude tento postup týkat a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je možné písemnou dohodu nahradit vnitřním předpisem. Zaměstnanci na dobu určitou by také měli pobírat všechny benefity, které zaměstnavatel běžně poskytuje. Předpokládá se, že novou úpravu využijí především zaměstnavatelé sezónních pracovníků zejména v zemědělství a stavebnictví.

Jak je výše uvedeno, novela se také zabývá změnou nepřetržitého odpočinku mezi směnami, který byl doposud 12 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin. Nově bude tento povinný odpočinek dlouhý 11 hodin. Pro zaměstnance starší 15 let a mladší 18 let bude ovšem zachován odpočinek 12 hodinový.

Zákon nabyl účinnosti dne 1.8.2013

pátek 2. srpna 2013

Informace v souvislosti s povodněmi

Dne 5.6.2013 vydala Finanční správa ČR tiskovou zprávu v souvislosti s povodněmi, které zasáhly území České republiky. Finanční správa se zde snaží vyjít vstříc lidem postiženým povodněmi, ale i těm, kteří se jim snaží pomoci. To se děje zejména osvobozením od daně darovací v případech, kdy je osobám postiženým touto živelní událostí poskytována fyzickými a právnickými osobami bezúplatně materiální výpomoc včetně poskytování různých činností (služeb) nebo zapůjčování techniky.

Vzhledem k důležitosti této tiskové zprávy si její podstatnou část dovolím přenést přímo do tohoto textu. Jedná se o jednotlivé body pomoci Finanční správy ČR občanům postiženým povodněmi:

V souvislosti s živelnou pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v červnu 2013, Finanční správa České republiky sděluje:

  1. V důsledku této skutečnosti budou správci daně postupovat vstřícně a ve vzájemné součinnosti s fyzickými a právnickými osobami, které povodně či záplavy postihly. Předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu.
  2. V případech nutnosti prodloužit lhůtu k podání daňového přiznání, správce daně na žádost poplatníka vstřícně zohlední důsledky živelní pohromy.
  3. V případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit.
  4. Povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení.
  5. Poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek.
  6. Finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek).
  7. Generální finanční ředitelství může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby, a to i k podnětu ručitele, zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.
  8. Obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání.
  9. Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH.

K nahlédnutí na stránkách Finanční správy zde: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_25661.html?year=0%C2%93