sobota 19. září 2015

Ochrana práv věřitelů

V médiích se poměrně často setkáváme s nejrůznějšími nástroji na pomoc dlužníkům ať již v rámci exekuce, nebo v případě insolvenčního řízení. Méně časté jsou rady věřitelům, jak vymoci či zajistit jejich pohledávku. V dnešním příspěvku se tak zaměříme právě na tuto oblast, a konkrétně na méně známý a využívaný institut relativní neúčinnosti právního jednání.

Podstata relativní neúčinnosti

Občanský zákoník mluví o relativní neúčinnosti jako o institutu, pomocí něhož se může věřitel soudně domáhat toho, aby právní jednání dlužníka, které jej zkracuje, bylo vůči němu neúčinné. V takovém případě se může věřitel uspokojit i z toho, co jednáním ušlo z majetku dlužníka, tj. např. z převedené nemovité věci. Tento následek nastává v případě úspěšné odpůrčí žaloby, kterou je však nutno podat nikoliv vůči dlužníkovi, nýbrž vůči osobě, která měla z právního jednání prospěch (tj. obdarovaný, kupující atd.).

Konkrétní odporovatelná jednání

Občanský zákoník poměrně podrobně popisuje, proti jakým právním jednáním je možné se bránit a v jakých lhůtách.

Konkrétně v případech, kdy se dlužník s jinou osobou domluví např. na nevýhodné koupi tak, aby zkrátili věřitele, je možné se neúčinnosti dovolat ve lhůtě 5 let od právního jednání. Pokud se strany nedomluvily, ale osobě, s níž dlužník jednal, muselo být zřejmé, že jde o snahu zkrátit věřitele, je lhůta dvouletá. Rovněž dvouletá lhůta se uplatní v případě, kdy se jedná o jednání s/ve prospěch osoby blízké dlužníka.

V případech, kdy šlo o směnu či koupi a osoba nevěděla o úmyslu zkrátit věřitele, avšak musela poznat, že jde o mrhání majetkem, je lhůta pouze roční.

Věřitel má možnost dovolat se i neúčinnosti bezúplatného právního jednání ve dvouleté lhůtě. A veškeré uvedené případy se vztahují dokonce i na opomenutí, kterým dlužník pozbyl právo, či na odmítnutí dědictví, které nebylo předluženo.

Výhrada věřitele

Je třeba říci, že úspěch odpůrčí žaloby není vždy zaručen, a je zpravidla třeba mít dostatečné důkazy k prokázání výše uvedených případů. Problém může nastat v případě věřitelů, jejichž pohledávka není dosud splatná. V takovém případě se může snadno stát, že v důsledku uplynutí lhůt pro uplatnění odpůrčí žaloby, věřitel již odporovatelnost nestihne uplatnit. Právě z toho důvodu nabízí občanský zákoník možnost výhrady věřitele. Věřitel, který má nesplatnou pohledávku, tak nyní může pomocí notáře, exekutora či soudu oznámit výhradu tomu, vůči němuž by mohl namítat neúčinnost. Důsledkem je to, že lhůta k uplatnění odporovatelnosti nepočne běžet dříve, než od splatnosti pohledávky.

Závěr

Popsaný institut je další z možností věřitele, jakým způsobem se své pohledávky může domoci. Jedná se však o nástroj ochrany ex post, který není použitelný univerzálně. Proto bychom všem věřitelům důrazně doporučili obezřetnost při uzavírání smluv, a v závislosti na jejich povaze i využití možností zajištění závazků pomocí zástavního práva, ručení, nebo jiných. S ohledem na vyšší složitost nejen odpůrčí žaloby, ale i ostatních zajišťovacích prostředků, bychom klientům taktéž doporučili, aby se s jejich sepsáním obraceli na své právní zástupce, bez jejichž právní pomoci úspěšnost v případných sporech výrazně klesá.

Žádné komentáře:

Okomentovat