pondělí 12. prosince 2016

Trestní odpovědnost právnických osob

Aktuálním tématem, o kterém jistě slyšeli mnozí z Vás, je novela zákona číslo 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob, která se stala účinnou 1. prosince tohoto roku. Ačkoliv jde svým rozsahem o novelu dosti krátkou, její význam může být dalekosáhlý. Dovolte nám tak blíže popsat uskutečněné změny.

Koncepce výčtu trestných činů

Původní úprava vycházela z tzv. pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba stíhána. Nejednalo se zdaleka o všechny trestné činy a za chybu se považovalo především opomenutí tzv. úpadkových trestných činů a dalších z oblasti hospodářské kriminality. Novela koncepci obrátila, když nyní se jedná o negativní výčet zhruba dvacítky trestných činů, jichž se právnická osoba dopustit nemůže. Jedná se např. o trestné činy zabití, dvojího občanství nebo vzpoury vězňů, naopak za všechny ostatní nevyjmenované trestné činy již právnická osoba může odpovídat.

Změna ve výčtu osob, jejichž jednání je přičítáno

Trestní odpovědnost právnických osob je založena na přičitatelnosti jednání fyzických osob právnické osobě. Zákon takto rozlišoval a nadále rozlišuje několik skupin osob. První skupinou osob jsou statutární orgány, členové statutárního orgánu, a jiné osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby oprávněné za právnickou osobu jednat. Právě doplněk ohledně vedoucího postavení novela přinesla a zúžila tak rozsah odpovědnosti právnických osob, neboť dříve odpovídaly za jednání jakékoliv osoby oprávněné za ni jednat.

Stejně tak druhá skupina je nově vztažena pouze k osobám ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, které zároveň vykonávají řídící či kontrolní činnost v této právnické osobě. Opět se tak jedná o minimálně kosmetické zúžení rozsahu odpovědnosti, když dříve právnická osoba odpovídala za kohokoliv, kdo vykonával řídící či kontrolní činnost. Je však otázkou, nakolik se změna projeví v praxi, když lze předpokládat, že ve většině případů kontrolní a řídící funkci vykonávají právě osoby ve vedoucím postavení.

Liberace právnických osob

Naprosto klíčovým a nejčastěji diskutovaným ustanovením novela je tzv. liberační ustanovení zařazené do § 8 jako odstavec pátý. Toto ustanovení umožňuje právnické osobě zprostit se odpovědnosti za trestný čin, a to za předpokladu, že tato prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Je předmětem rozsáhlých diskusí, co lze po právnických osobách požadovat. Obecně lze říci, že ustanovení je nutno vykládat individuálně ve vztahu k té které právnické osobě, a že velký rozdíl bude rozsah opatření u právnické osoby se třemi zaměstnanci a naopak u nadnárodní korporace se stovkami zaměstnanců. Bližší informace najdete na stránkách naší Právní poradny.

Další změny

Jednou z dalších změn je rozšíření případů, u nichž se neuplatní účinná lítost, a které se nepromlčují. Zejména v oblasti vyloučení účinné lítosti se jedná o trestné činy, které mohou být u právnických osob často reflektované, jako např. pletichy v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže či pletichy při zadání veřejné zakázky.

Nakonec došlo i ke změně v koncepci trestných činů, které jsou právnické osobě přičítány. Nově jsou přičítány pouze trestné činy spáchané v zájmu či v rámci činnosti této právnické osoby a naopak odpadly trestné činy spáchané jménem právnické osoby. Reálný dopad této změny však zřejmě nebude příliš markantní.

Závěr

Ačkoliv se zpravidla společníci a jednatelé právnických osob domnívají, že se jich trestní odpovědnost netýká, a že se jedná o záležitost především velkých korporací, opak je pravdou. V praxi jsou nejčastěji stíhány malé jednočlenné společnosti, proto doporučujeme nepodcenit tuto problematiku a změny sledovat a reagovat na ně.

Ať již budete mít zájem o účinnou prevenci a o vytvoření compliance programu na míru, nebo budete ve fázi, kdy byla právnická osoba obviněna z trestného činu, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář, rádi Vám s touto problematikou pomůžeme.

neděle 11. prosince 2016

Odstoupení od smlouvy a vrácení zboží z e-shopu

Období vánočních svátků je spojeno s každoroční snahou potěšit své blízké tím správným darem, bohužel ne vždy se tato snaha setká s úspěchem. Často se stává, že dar je nevhodný, nebo se sejde stejných darů více. V dnešní době je navíc čím dál častější, že dárky vybíráme a kupujeme na internetu. Tímto bychom Vám rádi přiblížili jak postupovat v případě, že se rozhodnete dárek vrátit.

Odstoupení bez udání důvodu při koupi přes internet

Předně je nutno konstatovat, že jedná-li se o koupi zboží přes internet, jde o tzv. distančně uzavřenou smlouvu. Takovouto distanční smlouvou je však nejen nákup v běžném e-shopu, jakých již dnes existují stovky, ne-li tisíce, ale může to být i domluva s prodejcem pomocí emailu a telefonu. Za předpokladu, že kupujícím je spotřebitel a nikoliv podnikatel, jedná se o tzv. spotřebitelské smlouvy, které blíže upravuje občanský zákoník.

Pokud dojde k tomu, že se rozhodnete vrátit zakoupené zboží, musí se rovněž vyřešit otázka uzavřené kupní smlouvy. Je již poměrně známou skutečností, že spotřebitel má právo odstoupit od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží. V závislosti na tom, zda prodejce plní své zákonem předepsané povinnosti, může být lhůta dokonce až 1 rok a 14 dnů. Přesto je lepší počítat s uvedenou kratší 14 denní lhůtou. V uvedené lhůtě má spotřebitel právo odstoupit od uzavřené kupní smlouvy a to bez udání důvodu. Doporučujeme provést toto odstoupení vždy písemně na doručovací adresu prodávajícího a kopii podání si ponechat. Někteří prodávající pak umožňují provedení odstoupení pomocí formuláře, v tom případě Vám nic nebrání jej využít.

Nutno podotknout, že k odstoupení od smlouvy se můžete rozhodnout ještě před převzetím zboží. Pokud jste kupní cenu neuhradili, zpravidla se celá věc vyřeší vzájemnou komunikací s prodávajícím. Pokud jste již kupní cenu či její část uhradili, máte samozřejmě právo na vrácení této částky.

Vrácení zboží a peněz, odpovědnost za snížení hodnoty zboží

Až následným krokem bude vrácení zboží, což má dle zákona proběhnout bez zbytečného odkladu po odstoupení, nejpozději však do 14 dnů. Spotřebitel může vrátit zboží do kamenné prodejny, provozovny či jiného místa uvedeného prodávajícím a může tak učinit osobně, nebo zboží zaslat přepravcem. Opět doporučujeme mít písemné potvrzení o předání zboží.

Prodejce má naopak samozřejmě povinnost vrátit Vám částku, kterou jste za zboží zaplatili. Uvedenou povinnost je prodávající povinen splnit opět do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, a to stejným způsobem, jakým byla platba spotřebitelem učiněna.

Na co si spotřebitel musí dát pozor, je otázka snížení hodnoty zboží v důsledku nesprávného zacházení. Dojde-li tak k poškození zboží zaviněním spotřebitele, odstoupení od smlouvy a vrácení zboží je možné uplatnit, avšak je nutné počítat s náhradou škody za uvedenou škodu.

Nemožnost odstoupit bez udání důvodu

Je nezbytné poukázat na to, že zákon vypočítává určité zboží a služby, na které se výše uvedený postup nevztahuje. Jedná se o finanční služby, zboží upravené na míru dle požadavků spotřebitele, zboží podléhající rychlé zkáze (typicky květiny), zboží v hygienickém obalu poté co z něho bylo vyňato (injekční stříkačky), software a CD/DVD poté co byl porušen originální obal, noviny, časopisy, a další.

Závěr

V některých případech mohou být důvody pro vrácení zboží jiné, a sice vady zboží, i v takovém případě jsou zde zákonné možnosti pro uplatnění odpovídajících práv, více v našem dřívějším článku, viz Odpovědnost za vady při koupi zboží v obchodě.

Příspěvek se zabývá zákonnou úpravou a právy, které náleží všem spotřebitelům. V období vánoc pak podnikatelé nabízí nejrůznější akce a možnosti vrácení zboží bez udání důvodů v různých i několika měsíčních lhůtách. Uvedené nabídky jsou však dobrovolné a záleží na podmínkách, za kterých jsou poskytovány, ze zákona na ně nárok není, proto buďte obezřetní.

V oblasti spotřebitelských smluv má naše advokátní kancelář rozsáhlé zkušenosti a v případě, že se setkáte s jakoukoliv komplikací, neváhejte využít advokátních služeb a obraťte se na nás.

pondělí 3. října 2016

Neoprávněné užívání fotografických děl v online prostředí

Dnešním příspěvkem bychom rádi oslovili všechny, kteří se zabývají tvorbou ale i pouhým provozem webových stránek, a věříme, že Vám pomůže vyvarovat se možných sporů.

Autorské právo v prostředí internetu je plné otázek se složitým řešením, což vnáší nejistotu do řad provozovatelů internetových stránek na jedné straně, ale i do řad autorů na straně druhé. Provozovatelé internetových stránek by pak měli být zvláště pozorní, neboť i přes to, že si stránky nechávají spravovat třetí osobou, nadále trvá jejich právní odpovědnost za neoprávněné užití autorského díla. Jedním z nejčastěji užívaných děl v prostředí internetu, k němuž se váže řada problémů, je dílo fotografické.

Obecně vzato mohou provozovatelé internetových stránek umísťovat na své stránky fotografie, k nimž mají licenci od autora, nebo se jedná o volná nechráněná díla. Otázka samotného umístění fotografií na internetových stránkách je pak řešena celou řadou způsobů. Umístěním fotografie se provozovatel internetových stránek zpravidla dopouští užití autorského díla, a to tzv. sdělováním veřejnosti. Nicméně jedním z technických způsobů umístění fotografií na internetových stránkách je i tzv. inline linking nebo framing. Tyto případy můžeme laicky vysvětlit tak, že se fotografie zobrazuje na stránce určitého provozovatele webových stránek A (dále jako provozovatel A), ale ve skutečnosti je uložena na jiné stránce provozovatele webových stránek B (dále jako provozovatel B). Klíčovou otázkou je zda uvedený framing nebo inline linking vůbec představuje užití autorského díla ve smyslu autorského zákona, nebo ne. Tato otázka nabývá na významu v případě, že provozovatel A nemá k užití fotografie platnou licenci, neboť na odpovědi je závislá provozovatelova odpovědnost.

Uvedenou otázkou se v poslední době zabýval Soudní dvůr EU. Soudní dvůr se ve vztahu k framingu, vyjádřil tak, že při nesplnění dodatečných podmínek se nejedná o sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Konkrétně Soudní dvůr uvedl, že by se mohlo jednat o sdělování veřejnosti, pouze pokud by došlo ke sdělování díla nové veřejnosti, a zároveň došlo ke sdělení díla za použití specifické technologie, která se liší od technologie původního sdělování.1 Přičemž pokud je autorské dílo umístěno na webové stránce, která je volně přístupná, je v podstatě vyloučeno sdělování díla nové veřejnosti. V případech, kdy se nejedná o sdělování veřejnosti ve smyslu směrnice je pak v podstatě vyloučena odpovědnost provozovatele A za neoprávněné užití, neboť se užití autorského díla v právním smyslu vůbec nedopustil.

Domnívám se, že uvedená judikatura se dá analogicky uplatnit na veškeré případy zobrazování fotografií založené na stejném principu, bez ohledu na konkrétní technický způsob provedení, tj. framing, inline-linking atd. Uvedené však nic nemění na odpovědnosti provozovatele B za případné neoprávněné užití autorského díla, proto důrazně doporučuji užívat pro internetové stránky pouze fotografie, k nimž držíte potřebná licenční oprávnění.

Jak již bylo zmíněno výše, odpovědným subjektem je na prvním místě vždy provozovatel internetových stránek, nikoliv jejich tvůrce, proto se na nás v případě pochybností neváhejte obrátit s žádostí o právní radu. Rovněž tvůrcům internetových stránek může následně hrozit postih v důsledku odpovědnosti za způsobenou škodu provozovateli. Důrazně tak doporučuji nepodceňovat v oblasti tvorby a provozu internetových stránek rovněž právní otázku, ušetříte si tak budoucí náklady i možné spory.

Pozn.1 : Věc C-348/13 Usnesení Soudního dvora ze dne 21. října 2014 – BestWater International GmbH v. Michael Mebes, Stefan Potsch


čtvrtek 15. září 2016

Zabavení výpočetní techniky policií

Při poskytování právních služeb jsme se již několikrát setkali s problémem zabavení výpočetní techniky policií pro účely vyšetřování trestné činnosti. Problematickou je především otázka rozsahu, v jakém má k zabavení výpočetní techniky dojít.

V ideálním případě by při vyšetřování počítačové kriminality měli kriminalisté (za účasti znalce či odborníka z oblasti informační kriminality) posoudit, kterou část výpočetní techniky je a kterou není nutné zajistit. V praxi je však situace zpravidla jiná, neboť dochází k zabavení celého počítače. Přitom v řadě případů by bylo možné spokojit se při vyšetřování pouze s daty obsaženými na mediálních nosičích, tedy např. na harddisku, usb flash discích, CD/DVD discích atd. Zabavení věci ve větším rozsahu než je potřebné, je přímo v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 2 odst. 4 TŘ. Uvedený postup lze označit za nepřiměřený zásah do základních práv osob, jichž se tyto úkony týkají.

Velkým problémem je ovšem obrana proti uvedenému postupu, a to především proto, že příkaz k odnětí věci je rozhodnutím sui generis, proti kterému není přípustná stížnost ani odvolání. V úvahu tedy připadá žaloba na náhradu škody vůči státu pro nesprávný úřední postup. Požadovat náhradu škody pro nezákonnost rozhodnutí lze pouze tehdy, pokud by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Jiným možným krokem je ústavní stížnost pro nezákonný zásah veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ani jedno z uvedených řešení bohužel není ideální, ani negarantuje úspěch a především ani jedno z uvedených řešení nelze označit za rychlé. Na druhou stranu, bude-li takový postup tolerován bez povšimnutí, změny v praxi se nikdy nedočkáme.

Co se obecně týče obrany obviněného v rámci trestního řízení, lze s ohledem na složitost kyberkriminality jednoznačně doporučit využití služeb advokáta. Advokátní kancelář JUDr. Davida Karabce svým klientům již více než 15 let úspěšně poskytuje právní služby v oblasti autorských i průmyslových práv, a to včetně oblasti kyberkriminality. Neváhejte se proto na naši advokátní kancelář v případě potřeby obrátit, rádi pomůžeme i Vám.


čtvrtek 26. května 2016

Podvodné databáze průmyslových práv

V oblasti průmyslových práv se již řadu let setkáváme s problémem podvodů, které provádí nejrůznější české, ale i zahraniční společnosti. Stejně jako např. s podvodnými emaily od falešných exekutorů, dochází k těmto podvodům v určitých vlnách, přičemž podvodníci se tváří pokaždé o něco důvěryhodněji a pro běžnou veřejnost může být velmi obtížné podvod odhalit.

Podvody fungují v podstatě dvojím způsobem. V prvním případě mohou společnosti skutečně nabízet zápis do některé z databází Úřadu průmyslového vlastnictví či WIPO, případně obnovu takového zápisu. Háček je však v tom, že tyto společnosti pouze doručí do podatelny Vámi vyplněnou žádost a nijak se jí nezabývají, tedy neřeší případné vady podání ani jejich odstranění. Za tuto službu si navíc vyfakturují až desítky tisíc korun.

Druhým a častějším případem jsou společnosti, které se snaží tvářit jako oficiální rejstříky či databáze průmyslových práv. Své podání či internetové stránky často graficky připodobňují k těm od ÚPV, WIPO či EUIPO (OHIM). Případně podvodné společnosti skrze svůj název evokují, že jde o oficiální databáze pro Českou republiku, Slovensko či EU. Ve všech případech však společnosti buď neprovozují vůbec žádnou databázi, případně taková databáze nemá žádný význam pro ochranu práv průmyslového vlastnictví. Význam zápisu práva v takovém databáze je tedy absolutně nulový. Nicméně i za tento zápis si podvodníci fakturují desetitisícové částky.

Podvodné společnosti často sledují lhůty, ve kterých je možné obnovit zápisy v databázích průmyslových práv. S ohledem na konec takové lhůty pak načasují odeslání svých dopisů. Přihlašovatel očekává, že bude muset hradit určitou částku za obnovu svého zápisu a očekává to i ve stejném časovém období, kdy mu přijde podvodný dopis. Díky tomu může být přihlašovatel snadno uveden v omyl.

Podvodné společnosti k větší úspěšnosti své činnosti využívají též formy dopisu, když nezřídka rozesílají písemný či elektronický dopis tvářící se jako faktura s poměrně krátkou dobou splatnosti. Na uvedeném dopise je pouze titěrným šedým písmem uvedeno, že se jedná o nabídku a nikoliv o fakturu. Faktura v závislosti na typu „databáze“ zní na koruny české nebo na euro.

Nutno konstatovat, že peníze uhrazené takové podvodné společnosti již v podstatě nelze získat nazpět, neboť se jedná o společnosti se skrytou vlastnickou strukturou a se sídly v různých státech světa. V důsledku toho jsou omezeny i pravomoci Policie ČR či ČOI jak proti těmto subjektům zasáhnout. Některé ze známých podvodných společností můžete najít v seznamu vytvořeném ÚPV na http://www.upv.cz/cs/upv/aktuality/varovani/varovani-rejstriky.html. Vzhledem k tomu, že se podvodné společnosti snaží využít omylu běžné veřejnosti, kontaktují zpravidla přímo přihlašovatele či vlastníky práv a nikoliv jejich zástupce. Takový postup je však chybný, neboť pokud jste v oblasti přihlašování průmyslových práv řádně zastoupeni, veškerou komunikaci by měl obstarávat právě Váš zástupce.

Naše advokátní kancelář již více než 10 let zajišťuje ochranu průmyslových práv pro své klienty, samozřejmě včetně veškeré komunikace s příslušnými úřady. V rámci našich služeb též průběžně sledujeme, zda nedochází k zásahům do chráněných práv našich klientů a případně podnikáme další kroky. Vždy důkladně sledujeme i lhůty pro možnost obnovy zápisu v databázích a včas na tuto možnost klienta upozorníme a dle přání klienta obnovu i obstaráme.

Pokud se s uváděnými praktikami setkáte, nebo máte pochybnosti o pravosti dopisu či faktury, kterým Vám přišel od některého z orgánů zabývajících se ochranou průmyslových práv, neváhejte využít našich právních služeb. Investice do průmyslově právní ochrany je často nákladným krokem, dovolte nám tedy dohlédnout na to, aby tato investice byla vynaložená řádně a přinášela Vámi požadované výsledky.

neděle 24. ledna 2016

Změny v oblasti přestupků

Koncem minulého roku došlo k rozsáhlé novele obecné části přestupkového zákona, který dopadá na všechny přestupky. Tímto bychom Vám rádi přiblížili nejvýznamnější změny, na které je vhodné dát si pozor. Pro větší názornost uvádíme příklad modelových situací řešení přestupku podle nové právní úpravy na úseku dopravy.

Změna prekluzivní lhůty

Projednání přestupků bylo dlouhou dobu spojenou s jednoletou prekluzivní lhůtou. To v praxi znamenalo, že pokud příslušný úřad neprojednal přestupek do jednoho roku od jeho spáchání, trestnost přestupku zanikla. Znalost tohoto faktu byla velmi rozšířená a vedla k tomu, že se často podařilo vyhýbáním se projednání přestupku také vyhnout příslušné sankci.

Novela zákona o přestupcích s účinností od 1.10.2015 přinesla v tomto směru podstatnou změnu. Nadále sice platí, že přestupek nelze projednat, uplynul-li jeden rok od jeho spáchání, avšak nově platí, že se uvedená lhůta přerušuje zahájením řízení o přestupku, vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je vyslovena vina, a rovněž doručením příkazu o uložení pokuty. Přerušením tak dochází k tomu, že lhůta pro projednání přestupku běží znovu od začátku. Nicméně přestupek nelze projednat, pokud od spáchání uplynuly 2 roky.

Příklad projednání přestupku v oblasti dopravy

Řidič se dne 1.2.2016 dopustí přestupku v oblasti dopravy, když jede nepovolenou rychlostí na silnici I. třídy. Přestupek byl zachycen pomocí radaru a nebyl na místě vyřešen v rámci blokového řízení. Následně mohou nastat tyto situace:
  • Situace A - Do 1.2.2017 se přestupek projedná a je-li řidiči prokázána vina, ponese odpovědnost.
  • Situace B - Do 1.2.2017 se nezahájí řízení ani nerozhodne o vině obviněného. Odpovědnost řidiče za přestupek zanikne.
  • Situace C - V mezidobí od 1.2.2016 – 1.2.2017 se zahájí přestupkové řízení, vydá se rozhodnutí o vině obviněného, nebo je doručen příkaz o uložení pokuty. Od okamžiku kdy úkon nastal, běží nová jednoletá lhůta pro projednání přestupku. Pokud se uvedené jednoleté lhůtě, či nejpozději do 1.2.2018 se přestupek neprojedná, odpovědnost řidiče za přestupek zanikne.
  • Situace D - V mezidobí od 1.2.2016 – 1.2.2017 se zahájí přestupkové řízení, vydá se rozhodnutí o vině obviněného, nebo je doručen příkaz o uložení pokuty. Od okamžiku kdy úkon nastal, běží nová jednoletá lhůta pro projednání přestupku. Pokud se uvedené lhůtě se přestupek projedná, a je-li řidiči prokázána vina, ponese příslušnou odpovědnost.
Nadále tedy platí jednoletá lhůta k projednání od spáchání přestupku, pokud ale nedojde k přerušení jejího běhu. Při přerušení platí vedle nové jednoleté lhůty i objektivní dvouletá lhůta od spáchání přestupku. Doporučujeme tedy důsledně sledovat průběh přestupkového řízení a nespoléhat se na zánik trestnosti v důsledku prekluze.

Zvýšení sankcí

Změny doznala rovněž obecná úprava sankcí, když došlo k jejich navýšení. Pokud zákon v konkrétním případě nestanoví jinak, může být v blokovém řízení uložena pokuta až 5.000,-Kč a v příkazním řízení až 10.000,-Kč. V případě mladistvých jsou pokuty poloviční.

Evidence přestupků

Vedle již účinné novely byla rovněž schválena další novela přestupkového zákona, která se stane účinnou od 1. 10. 2016. Tato novela přinese změny především v procesní části. Nově se budou např. vybrané přestupky zapisovat od evidence přestupků, obdobně jako je tomu u trestných činů.

Další novely jsou projednávány na úrovni vlády či parlamentu, a je tedy možné, že přestupkový zákon dozná v tomto roce ještě dalších změn.

Závěr

S novelou přestupkového zákona je spojeno hned několik očekávání. Zákonodárci chtějí více postihovat recidivisty a přísněji je sankcionovat. Novela má rovněž pomoci v boji s korupcí, a to jak prostřednictvím evidence přestupků, tak i pomocí přerušení běhu prekluzivních lhůt. Má dojít současně k větší vymahatelnosti práva, a odpadnout mají obstrukce prováděné pachateli v rámci přestupkového řízení. Nakolik se záměr podaří uplatnit v praxi, uvidíme v nejbližší budoucnosti.