úterý 14. listopadu 2017

Severské království inovací

Severské země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky. Celý region je pak považován za nejvíce dynamický, konkurenční a inovativní na světě. Severské země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Jenom roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily podle posledních dat za rok 2015 celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun!

Nadto je nutné zdůraznit, že většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR, která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč. V letošním roce lze však s končící platností tohoto patentu očekávat výrazné snížení příjmů české ekonomiky na licenčních poplatcích. Pro úplnost je vhodné dodat, že obě země mají přibližně stejný počet obyvatel. Jak je to tedy možné?

Vynikající inovátoři

Všechny uvedené země jsou především vynikajícími inovátory. Podle studie Evropské komise (zdroj: European Innovation Scoreboard) patří Švédsko, Dánsko a Finsko (vedle Německa a Nizozemska), k vynikajícím inovátorům, jejichž výkonnost je výrazně vyšší, než je průměr celé EU. Ve Švédku je na předním místě hodnocena mimo jiné i vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a kvalitní vzdělávací systém. Každý rok švédská vláda vynakládá 3% HDP na výzkum, vývoj a inovace. V této oblasti je Švédsko světovým lídrem a Stokholm je považován za jedno z největších center inovativních technologií na světě. Švédsko je také nejdále v přechodu na plně bezhotovostní platby a je považováno za průkopníka v oblasti společenské odpovědnosti firem. Na skvělé nápady nově vznikajících firem zde čeká 1 mld. EUR shromážděná v těch nejsilnějších investičních fondech v Evropě. Nově vznikající technologické firmy jsou upisovány na burze ve Stokholmu a mají tak přístup ke kapitálu, který se vyznačuje vysokým zhodnocením a poskytuje Švédsku vysokou výnosnost.

Start-upová velmoc

Stokholm je považován hned za kalifornským Silicon Valley za místo s nejvhodnějšími podmínkami pro vznik a působení start-upových firem na světě. Zrodily se zde vynikající technologické značky jako je Spotify, Bluetooth, Skype, Videofy, Ericsson a další. Ve Skandinávii je díky přítomnosti talentovaných technologických expertů z celého světa vysoký zájem investorů i cílových spotřebitelů, kteří mají nejvyšší kupní sílu v Evropě. Velmi důležitou roli zde hraje také existence vysokého počtu tzv. hubů (center), které poskytují začínajícím firmám prostory a možnost sdílení znalostí a zkušeností s ostatními firmami a projekty. Huby jsou velmi intenzivně podporovány ze strany vlády a jednotlivých měst v jejich rozvoji. Stokholm patří mezi tzv. digitální města, která mají nejlepší podmínky pro podnikání v digitální oblasti v celé Evropě. Pro porovnání: Praha umístila na 37. místě, když ji předběhla ještě další tři švédská města. Známá je také podpora švédské vlády poskytovat příspěvky domácnostem na pořízení prvních osobních počítačů. Ve Stokholmu došlo již před více než 20 lety k vybudování rozsáhlé optické datové sítě a je zde nejvyšší počet chytrých zařízení (1,5) na jednoho obyvatele. K rozvoji podnikání ve Švédku přispívá i velmi nízká úroveň korupce, když Švédsko je na 4. místě nejméně zkorumpovaných zemí světa, a vysoký podíl výdajů na výzkum a inovace ve výši 3% HDP na světě. Pouze Izrael a Finsko vydávají na vědu a výzkum větší podíl HDP (zdroj: TRADE NEWS, 3/2017/IV.ročník, Magazín Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Vydavatel: ANTECOM, s.r.o.).

Pro srovnání: Česká republika vydala v roce 2016 na výzkum a vývoj pouze 0,65 % HDP a investice podnikatelské sféry do vývoje a výzkumu činily pouze 1,01% z celkového HDP. (Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR - Analýza o stavu investic podnikatelů do výzkumu a vývoje, 10/2017).

Jak to můžeme změnit?

Buďme těmi, kteří udávají směr! Musíme se vymanit z levné práce pro nadnárodní korporace a z pohodlné cesty subdodávek bez vlastních inovací. Je nutné se soustředit na výzkum a vývoj vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které najdou uplatnění na globálním trhu. Vláda musí maximálně podporovat výzkum a vývoj a soustavně vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání firem zejména v technologických oborech, strojírenství, elektrotechnice a také v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků. Je nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků (podíl HDP) vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě.

Zpracoval: JUDr. David Karabec

Copyright © JUDr. David KARABEC, s.r.o., 2017

Společnost JUDr. David KARABEC, s.r.o., IČO: 06078052, se sídlem Na Spojce 610/6, 101 00 Praha 10, zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 275705, je specializovanou konzultační a poradenskou společností se zaměřením na ochranu autorských a průmyslových práv. Společnost se zaměřuje i na školení, vzdělávací akce, překladatelskou a publikační činnost v oblasti ochrany duševního vlastnictví pro širokou veřejnost – JUDr. David KARABEC, s.r.o. - specializovaná konzultační společnost.

úterý 30. května 2017

Novela autorského zákona

Aktuálně vstoupila v účinnost novela autorského zákona, tedy klíčového předpisu autorského práva v ČR. Co tato novela přináší?

Kolektivní správa

Uvedená novela je poměrně rozsáhlá, nicméně její podstatná část se vztahuje ke kolektivní správě autorských děl. Nová úprava má za cíl především zpřehlednit a zkonkretizovat kolektivní správu v ČR, a to zejména upřesněním práv a povinností kolektivních správců, včetně procesů jejich registrace či naopak rušení.

Ve vztahu ke konečným uživatelům je pak zřejmě nejvýznamnější otázka odměn, resp. jejich sjednávání. Kolektivní správci již dříve veřejně deklarovali, že připravují razantní zvýšení odměn v souvislosti s rozmnožením díla pro osobní potřebu a s půjčováním děl. Tato eventuální možnost novelou padla, neboť ta počítá pouze s tím, že se poplatky budou primárně zvyšovat jen o inflaci. V případě, že by mělo dojít k většímu zvýšení, bude třeba souhlasu Ministerstva kultury, a pokud by zvýšení mělo přesáhnout trojnásobek inflace, bude třeba souhlasu ÚOHS.

Další změny

Určitého rozšíření doznala úprava zákonných licencí, když byla vyslyšena dlouhodobá poptávka po licenci k parodii a karikatuře. Tato úprava dlouho chyběla, ačkoliv v praxi nepřinášela příliš potíží. Úprava licence je velmi strohá, když se stanoví, že do práv nezasahuje ten, kdo dílo užije pro účely parodie nebo karikatury.

Určitého rozšíření doznala též licence k dílům architektonickým pro účely udržovacích prací nebo změn dokončené stavby. Nově je možné takto užít architektonické dílo vyjádřením nejen stavbou, ale výkresem či plánem.

Novela též reaguje na koncepci škody a nemajetkové újmy rozlišované novým občanským zákoníkem a rozšiřuje oprávnění nabyvatelů výhradních licencí o možnost domáhat se též přiměřeného zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy za zásah do majetkových práv autora.

Novela se nakonec dotkla též zaměstnaneckých děl, resp. postupování práv k takovým dílům třetím osobám. Zákon nově zakládá fikci, že pokud zaměstnanec jednou udělí svolení s postoupením práv třetí osobě, jedná se o svolení neodvolatelné a vztahuje se i na jakékoliv další postoupení. Úprava by tak měla odstranit potenciální spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, nicméně je-li to možné, doporučuji tyto záležitosti vždy řešit licenční smlouvou.

Závěr

Novelou přijaté změny budou mít v praxi zřejmě jen okrajový dopad, nicméně autorské právo čekají dle všeho turbulentní roky spojené se sjednocováním práva v rámci EU a také s reakcí na technologický pokrok, který na autorská práva výrazně dopadá. Této problematice se budeme proto i nadále intenzivně věnovat a přinášet Vám aktuální informace prostřednictvím tohoto blogu.

sobota 29. dubna 2017

Chraňte si práva k duševnímu vlastnictví

Práva k duševnímu vlastnictví jsou neodmyslitelnou součástí majetku podnikatelských subjektů a tvoří často významnou součást jejich jmění. Pojem duševního vlastnictví je potřeba chápat jako vlastnictví, jehož předmětem jsou výsledky duševní tvůrčí lidské činnosti. Mnoho podnikatelů i fyzických osob však jeho ochraně nevěnuje dostatečnou pozornost a přichází tak o nemalé finanční hodnoty. Cílem tohoto příspěvku je proto poukázat na základní rozlišení jednotlivých práv k duševnímu vlastnictví a způsob jejich ochrany se zvláštním důrazem na práva průmyslová.

Pojem duševní vlastnictví se objevuje v Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z roku 1967. Tato organizace byla zakládána se záměrem podnítit tvůrčí činnost podporou ochrany duševního vlastnictví v celém světě. K dosažení tohoto cíle Úmluva přispěla iniciativou ke zdokonalení ochrany duševního vlastnictví a k harmonizaci národních zákonodárství. Sídlem této organizace je Ženeva. Podle této Úmluvy se za duševní vlastnictví považují práva:

  • k literárním, uměleckým a vědeckým dílům,
  • k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání,
  • k vynálezům ve všech oblastech lidské činnosti,
  • k vědeckým objevům,
  • k průmyslovým vzorům a modelům,
  • k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům,
  • na ochranu proti nekalé soutěži,
  • a všechna ostatní práva vztahující se k duševnímu vlastnictví v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké.


Práva k literárním, uměleckým a vědeckým dílům se pak označují jako práva autorská a práva k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání jako práva příbuzná k právu autorskému. Práva k vynálezům ve všech oblastech lidské činnosti, k průmyslovým vzorům a modelům, jakož i k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům se pak označují jako práva průmyslová.

Průmyslovým právem rozumíme tedy především ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků). Ochrany požívají také pěstitelské činnosti (chráněné odrůdy rostlin), u nichž ochranná práva k odrůdám rostlin.

O poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků rozhoduje ve správním řízení Úřad průmyslového vlastnictví, který o těchto předmětech průmyslových práv vede příslušné rejstříky, do kterých zapisuje všechny právně významné skutečnosti týkající se udělené ochrany a poskytnuté licence.

Významným počinem na mezinárodní úrovni pak bylo přijetí směrnice č. 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví, která byla motivována nutností odstranění rozdílů v ve vymáhání práv duševního vlastnictví v jednotlivých členských státech Evropské unie a jako prostředek k odstraňování padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví, jakož i potřebou odstranit narušování hospodářské soutěže a vytvořit prostředí podporujícího inovaci a investice.

Ochrana duševního vlastnictví by měla umožnit vynálezci nebo tvůrci získávat oprávněný zisk ze svého vynálezu nebo ze svého díla, umožnit největší možné rozšíření děl, myšlenek a nových know-how. V následujících příspěvcích se budeme proto podrobně věnovat jednotlivým předmětům duševního vlastnictví (zejména průmyslovým právům) a ukážeme si, jak je efektivně práva k duševnímu vlastnictví chránit.

sobota 11. března 2017

Rozhlasové a televizní vysílání v provozovnách

Mnoho podnikatelů umožňuje ve své provozovně zákazníkům sledovat TV či poslouchat rádio. Bohužel si však často nejsou vědomi toho, že toto sebou nese povinnosti vůči autorům a kolektivním správcům autorských děl. Nesplnění těchto povinností pak může mít neblahé finanční konsekvence.

Podstata

Provozování vysílání znamená dle autorského zákona zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí technického přístroje (TV, rádio, PC apod.). Obecně tak jde o užití autorského díla, k němuž je zapotřebí oprávnění. Dle autorského zákona pak připadají v úvahu licenční smlouva od autora, nebo instituty mimosmluvního užití, tj. zákonné licence. S ohledem na to, že autorů jsou tisíce, a uzavření smlouvy s každým z nich je absolutně nereálné, jsou autoři zastupováni kolektivními správci. Kolektivní správci se liší v závislosti na tom, jakou skupinu autorů či výkonných umělců zastupují. V ČR jde o Ochranný svaz autorský pro hudební autory (OSA) a INTERGRAM pro výkonné umělce. Tito dva správci navíc při sjednávání licence mají pověření i od některých dalších kolektivních správců jako je DILIA či OOA-S, zpravidla tak stačí sjednat licenční smlouvu jen s těmito dvěma správci.

Poplatky a vzory smluv

Kolektivní správci vždy uvádí aktuální sazebníky na svých webových stránkách, viz OSA.cz a Intergram.cz.

Kolektivní správci rovněž nabízí vzory licenčních smluv zpravidla i s pokyny pro jejich vyplnění. K uzavření smlouvy je možné využít i součinnosti zaměstnance kolektivního správce, avšak tato služba může být zpoplatněna. Aktuální vzory smluv naleznete na OSA.cz a Intergram.cz.

Nesplnění povinnosti

Provozování vysílání bez platné licence se považuje za neoprávněné užití autorského díla. Takové jednání má několik následků. Jednak bude mít provozovatel v budoucnu horší licenční podmínky, ale především mu hrozí soudní spor o vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku běžné odměny. V extrémním případě porušování nelze vyloučit ani trestní odpovědnost za porušení autorského práva.

Výjimky

Existují i situace, kdy licence nebude třeba. Autorský zákon konkrétně stanoví, že provozováním vysílání není zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Ovšem pozor, dle judikatury Nejvyššího soudu ČR toto neplatí pro lázeňská zařízení. Provozováním vysílání není ani případ, kdy si zaměstnanci pouští rádio v provozovně, aniž by tím mohli jakkoliv ovlivnit zákazníky. Jde především o případy, kdy je provoz vysílání uskutečňován v prostorách, kam zákazníci běžně nemají přístup. Naopak pozor na vysílání ve veřejných prostorách hotelů, penzionů (platí i pro pokoje hostů), obchodu či restaurace, aniž by byla uzavřena smlouva s kolektivními správci.

úterý 14. února 2017

Odpovědnost za provozování Free WIFI hotspotů

Česká republika je říší Free WIFI zón. Dle posledních zpráv patří naše země v hustotě pokrytí Free WIFI zón k nejlepším na světě. Typicky se jedná o provozovatele hostinců, restaurací nebo obchodů, kteří svým zákazníkům, a někdy nejen jim, umožňují připojení k internetu zdarma pomocí vlastní WIFI přípojky. S uvedeným však mohou být spojeny i komplikace, jimiž se aktuálně zabýval Soudní dvůr EU ve věci ve věci C-484/14 Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH. Se závěry soudu bychom Vás tímto chtěli seznámit.

Podstata případu

Problém, který v uvedeném případě nastal, se blízce dotýkal autorských práv. Zákazník totiž využil volně dostupnou WIFI síť k připojení na internet a na něm neoprávněně sdílel autorská díla třetí strany. Soudní dvůr EU se pak primárně zabýval tím, zda je možné požadovat po provozovateli WIFI sítě náhradu škody za porušení autorských práv. Zde zřejmě uklidníme všechny dotčené provozovatele, neboť soudní dvůr jednoznačně konstatoval, že takový postup není možný.

Soudní dvůr ale na druhou stranu stanovil, že provozovatel Free WIFI sítě přece jen určité povinnosti má. Soud zejména uvedl, že v uvedeném případě se poškozený autor může po provozovateli domáhat opatření k ukončení či předcházení porušování autorských práv. Soudní dvůr však nezůstal pouze u toho a dále rozvedl, jaké opatření lze po provozovatelích spravedlivě požadovat.

Soudní dvůr konstatoval, že jediným opatřením, které pokládá za dostatečné, je zabezpečení WIFI sítě heslem. Zároveň Soudní dvůr uvedl, že získání hesla by mělo být vázáno na uvedení totožnosti zákazníka, neboť jen takové opatření je s to odradit uživatele sítě od porušování práv duševního vlastnictví.

Soudní dvůr naopak vyloučil možnost provozovatele sledovat obsah uživatelem přenášených dat. Stejně tak není přiměřeným opatřením úplné přerušení internetového připojení.

Závěr

Je možné polemizovat, nakolik je rozhodnutí Soudního dvora správné, a zda naopak vyžadování totožnosti po uživatelích není nepřiměřeným narušením svobody na internetu, nicméně aktuálně zde lepší řešení zřejmě není. Provozovatelům všech Free WIFI připojení tak lze doporučit přijetí opatření v souladu s uvedeným rozhodnutím a své sítě tedy zabezpečit heslem. V případě, že Vám v této souvislosti vzniknou jakékoliv problémy, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

úterý 24. ledna 2017

EET – Elektronická evidence tržeb

Jak jistě víte, od 1.12.2016 se postupně zavádí povinná elektronická evidence tržeb. Zpracovali jsme proto pro Vás stručný přehled nejdůležitějších informací, které s tím souvisí. V případě potřeby se na nás můžete kdykoliv obrátit. Pomůžeme Vám určit, do které kategorie patříte, od kdy se na Vás vztahuje evidence tržeb, případně můžeme pro Vás i zajistit autentizační údaje. Na Vás zůstane pouze pořízení technického vybavení a připojení k internetu. Bude-li to nutné, pomůžeme Vám i v případě jakýkoliv řízení zahájených vůči Vám ze strany finanční správy.

Aktuálně se blíží od 1. března 2017 druhá etapa EET pro maloobchod a velkoobchod.

  • Legislativa
    • zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb
    • zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
    • vyhláška č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka

Ve výše uvedených předpisech naleznete kompletní informace k EET.

  • Zavádění EET se rozděluje na 4 fáze
    • od 1. prosince 2016: stravovací a ubytovací služby (NACE kód 55 a 56)
    • od 1. března 2017: maloobchod a velkoobchod (NACE kód 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47)
    • od 1. března 2018: ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi (zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích)
    • od 1. června 2018: vybraná řemesla a výrobní činnosti (NACE kód 13, 14, 15, 16, 17, 20.4, 22, 23, 25, 31, 32, 33, 43, 95 a 96)

NACE kódy jsou důležité pro zatřídění jednotlivých pracovních činností. Podle NACE kódu tedy zjistíte, která fáze se týká Vaší činnosti, a tudíž od kdy se na Vás vztahuje elektronická evidence tržeb.

  • Kdo a jaké tržby eviduje?
    • Osobou povinnou evidovat tržby je poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob
    • Evidovanou tržbou je platba, která:
      • splňuje formální náležitosti, tzn. je uskutečněna v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem (§ 5 ZoET), a která zároveň
      • zakládá rozhodný příjem (§ 6 ZoET)

Budete-li mít pochybnosti, zda platba, kterou přijímáte nebo budete do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, máte možnost požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku 1.000,- Kč.

  • Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu (§ 23 ZoET) – "off-line"
    • Podnikatel ve zjednodušeném režimu postupuje obdobně jako při evidenci v běžném režimu s tím rozdílem, že:
      • Je povinen zaslat datovou zprávou údaje o této tržbě správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečněné evidované tržby a
      • Nemá povinnost na účtence uvádět fiskální identifikační kód (FIK), ale je na účtence povinen uvést podpisový kód poplatníka (PKP).

Tento režim je přednostně vytvořen pro konkretizované činnosti uvedené v zákoně, jimiž jsou například tržby z prodeje zboží a služeb uskutečněných na palubě dopravních prostředků, nebo tržby, které jsou stanovené vládním nařízením, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon podnikání.

Podnikatelé, kteří nepodléhají zjednodušenému režimu ze zákona nebo na základě nařízení vlády, mají možnost požádat správce daně o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu (§ 11 ZoET), a to opět za podmínky, že by jejich evidování běžným způsobem podnikatelům znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti. Nejčastěji se bude jednat o situace, kdy poplatník nemá k dispozici žádné internetové připojení.

  • Jak správně postupovat v jednotlivých krocích:
    • Nejdříve je důležité zjistit, zdali Váš předmět podnikání vůbec spadá pod evidenci tržeb.
    • V případě, že si nejste jisti, od kdy se na Vás vztahuje povinnost evidovat tržby, můžete se poradit s finanční správou nebo si sami najít svůj předmět činnosti v seznamech pro začlenění činností dle NACE kódů.
    • V okamžiku kdy už víte, zdali a od kdy se na Vás EET vztahuje, nastává čas pro zažádání si o autentizační údaje. O ty se žádá elektronicky na portálu daňové správy: http://adisspr.mfcr.cz – k tomu je však potřeba datová schránka, kdo ji nemá tak musí osobně na finanční úřad.
    • Pomocí autentizačních údajů se na portále daňové správy zaregistrujete, následně si změníte heslo a zažádáte o certifikáty (ke každé pokladně jeden certifikát).
    • Nyní si musíte pořídit pokladní systém. Není nutné pořídit nějaký konkrétní, jako tomu bylo u registračních pokladen, nabídka je velice široká a společností, které se zabývají nabídkou a servisem pokladních systémů je veliké množství včetně mobilních operátorů a bank.
    • Po instalaci pokladního systému a nahrání obdrženého certifikátu, je vhodné provést test funkčnosti. Kromě instalace certifikátu je důležité také nastavení pokladny. Zejména nastavení odezvy pro komunikaci s portálem finanční správy (ze zákona vyplývá, že nejnižší přípustná odezva je 2 vteřiny).
    • Posledním krokem, který bude nejspíš i hojně sankcionován, je vyvěšení informačního oznámení. Jeho přesné znění naleznete v zákoně. A dejte si pozor, protože informační oznámení musí být nejenom v pokladním místě, ale také na internetových stránkách!

  • SANKCE
    • FO se dopustí přestupku tím, že úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb (pokuta do výše 500.000,- Kč)
    • PO nebo OSVČ:
      • Pokuta do 500.000,- Kč, když nepošle datovou zprávou údaje o evidované tržbě, nebo nevystaví účtenku zákazníkovi.
      • Pokuta do 50.000,- Kč, když neumístí informační oznámení nebo když zachází s autentizačními údaji tak, že by mohlo dojít k jejich zneužití.

  • Doplňující informace:
    • Každý poplatník má nárok na jednorázovou slevu na dani 5.000,- Kč na pořízení pokladního zařízení
    • Další informace jsou k dispozici na http://www.etrzby.cz nebo na telefonní lince +420-225-092-392.